V Česku se dnes koná veřejné čtení jmen obětí holokaustu. V Liberci začne u synagogy ve 14 hodin

Den holokaustu a hrdinství, hebrejsky Jom ha-šoa, je dnem, kdy si připomínáme památku obětí nacistické zvůle. Pro tuto vzpomínku byl stanovený termín, kdy v roce 1943 začalo povstání ve varšavském ghettu. V Česku se s ním tradičně pojí i veřejné čtení jmen obětí.

Proč se čtou jména a mění se?

„Ta jména se mění a také se mění lokalizace. My vycházíme vždycky z podkladů, které vycházejí přímo z toho místa, kde se to čtení odehrává. To znamená, v Liberci se budeme snažit připomenout památku místních Židů, kteří byli deportováni z města. A proč zrovna jména? Protože když řeknete, že během holokaustu zahynulo 6 milionů Židů, v případě bývalého Protektorátu to bylo něco kolem 80 tisíc lidí. A to je číslo, které je naprosto anonymní. Proto se snažíme těmto nevinným obětem vrátit identitu a pokud je to možné, tak i tvář, aby to nebylo pouhé číslo nebo jenom pouhé jméno,“ vysvětlil smysl akce Tomáš Kraus.

Na kolika místech se budou číst jména

„Vloni jsme měli 31 míst po celé republice, dneska to bude 38 měst a obcí, která si připomenou jména svých bývalých spoluobyvatel. Je to určitě vzestupný trend. Každým rokem připadá další a další místo, které se přidává k tomuto našemu projektu a my jsme rádi. Protože jde o to, že máme partnery, se kterými spolupracujeme, ať už jsou to místní radnice nebo školy, případně další instituce. A velmi nám záleží na tom, aby právě tato připomínka se rozšířila do celé republiky,“ sdělil Kraus.

Proč je Jom ha-šoa každý rok v jiný den

„Na začátku jste zmiňoval, že je to připomínka začátku povstání v židovském varšavském ghettu, 19. dubna 1943. Tato připomínka se stala státním svátkem v Izraeli. A Izrael se řídí židovským kalendářem, který je trochu jiný než náš občanský kalendář, protože je to v zásadě lunární kalendář, takže každý rok připadají ty svátky na trochu jiné datum. Letos ještě k tomu to vyšlo tak, že předtím byly svátky východu z Egypta, tedy Exodu, a tím pádem se celá ta akce posunula právě až na dnešní den,“ přiblížil ředitel Institutu Terezínské iniciativy.