Ujetá ruka je černá komedie „o nebezpečí srážky s blbcem,“ říká dramaturgyně

Liberecké divadlo F. X. Šaldy dnes 12. dubna uvede hru britského dramatika a režiséra Martina MacDonagha. V jeho černé komedii nazvané Ujetá ruka se představí čtyři herci. V hledišti by ale podle divadelníků neměli sedět diváci mladší patnácti let, mohli by totiž slyšet vodopád ostrých slov. Až groteskně drsný humor převedl do češtiny Ondřej Sokol a nastudování se ujal hostující režisér Jiří Š. Hájek.

0:00
/
0:00

V pokoji s velkou postelí a plísní snad na každém kousku oprýskané zdi bydlí podivný jednoruký chlápek s velkou pistolí, Carmichael. Ten stále žije se svou matkou a celý svůj život zasvětil hledání ruky, kterou mu v dětství přejel vlak. Do jeho příběhu se připlete i recepční Mervyn, který má práci za trest, a milenecká dvojice, která si chtěla přivydělat – Tomáš Váhala jako černoch Toby a Eliška Jansová – jeho ne příliš inteligentní, ale zato krásná a poměrně hysterická přítelkyně Marilyn. Ti všichni mají podle dramaturgyně Lenky Chválové prazvláštní a podivně propletené životní osudy: „Říkám, že je to komedie o nebezpečí srážky s blbcem.“

Hledání pseudoproblémů

Podle režiséra Jiřího Š. Hájka je Ujetá ruka plná nekorektního drsného humoru, který se nezastaví před ničím, před rasismem ani před smrtí: „Inscenace zpracovává téma zbytečného se pachtění za něčím, slovy Carmichaela, stejně vím, že když tu ruku najdu, bude mi k ničemu, tak si najdu další pseudoproblém.“

Příběh má rychlý, skoro až filmový spád. V každé jeho vteřině jde o život. Carmichaelovi v podání Jana Jedlinského k tomu stačí zapalovač a kanystr s benzínem. A Petr Hanák jako znuděný recepční Mervyn si to vlastně trošku užívá: „Mám moc rád Tarantinovy filmy a tím pádem i ten humor, který je v MacDonaghovi obsažený.“

Související