Svátek má Václav. Nejen ten svatý, ale i ti ostatní. Nezapomeňte jim popřát, nabádá rozhlasová komentátorka
28. září si připomínáme Den české státnosti, který je spojený s patronem české země - svatým Václavem. Jeho kult prostupuje skoro celé české dějiny a symbolický význam si uchoval až do současnosti.
Svatý Václav je považovaný za patrona české země a symbol naší státnosti. Jeho život a smrt, stejně jako počátek jeho uctívání, ale dodnes vzbuzují mnoho otázek. Zdrojem k jeho zkoumání jsou především legendy, které ale Václava přizpůsobovaly představám středověkého světce. O jeho životě se zmiňuje také kronika saského mnicha Widukinda. I ta je ale napsaná více než tři desetiletí po Václavově smrti.
„Svatý Václav byl panovníkem českým, byl to český kníže, vládnul už z Prahy, pražský hrad už byl jeho sídlem. Pro jeho odkaz do budoucna je nejdůležitější konec jeho života, kdy byl zavražděn na popud svého bratra Boleslava. Tam šlo zřejmě o mocenský spor," přiblížil historik Petr Kubín z Teologické fakulty Karlovy univerzity.
Ostatky světce jsou uložené v katedrále svatého Víta, kde kdysi stála románská rotunda. „Po nějakých desetiletích byl převezen z Boleslavi do Prahy a byl pohřben v té rotundě svatého Víta. Nad jeho hrobem byl později vztyčen oltář, a tak vlastně začíná jeho kult, který provází celé české dějiny," nastínil Petr Kubín.
„Jestliže svatý Václav byl za života líčen legendisty jako člověk, který toužil po mnišství, tak postupně nabývá v těch jednotlivých vrstvách legend charakteru postavy, která je skutečně tím svatým knížetem, ochráncem české země. A v takovém směru si ho v podstatě pamatujeme my," uvedl historik Martin Čapský.
Podle historika Petra Kubína je ale takový kult v mezinárodním srovnání poměrně ojedinělý. „Samozřejmě v Maďarsku mají velmi významný kult svatého Štěpána, zakládajícího panovníka křesťanského státu. Ale třeba v Německu nebo ve Francii, konečně i ve Velké Británii, v takových těch velkých západních státech žádný takovýto symbol není."
Historický význam svatého Václava se v průběhu staletí měnil. První republika dávala přednost husitskému a reformačnímu odkazu, nacisté zase chtěli svatováclavský symbol zneužít pro ospravedlnění kolaborace. O patronu české země se znovu začalo více mluvit až po Sametové revoluci. Den české státnosti spojený se svatým Václavem pak zákonodárci schválili v roce 2000.
A jaký je odkaz svatého Václava pro běžné lidi? Nad tím se zamyslela komentátorka Českého rozhlasu Liberec Vladimíra Hamalová. Její fejeton si můžete poslechnout zde:
Související
-
Na návštěvě: Rozpálená Bláža udělala radost seniorům v libereckém Františkově
Brambory s tvarohem, bouchačky na špejli, i gruzínské chačapury. Na tom si v jednom ze slunných zářijových dní pochutnali strávníci z Domu seniorů v Liberci Františkově.
-
Jak se před 90 lety stavělo
Cestovatelé Marek Řeháček a Jaroslav Hoření se nejprve vrátili do minulosti a připomněli, jak se budova Nové radnice v Jablonci nad Nisou stavěla.
-
OBRAZEM: Linie! Liberecká galerie vystavuje Čapka, Švabinského i Boudníka
Přes 70 děl především českých výtvarníků 20. století tvoří základ nové výstavy Oblastní galerie Liberec. Spojujícím prvkem je linie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
