Středověké malby, agrese na internetu i Kupkovy kresby. Krajská galerie mapuje dějiny antisemitismu

23. říjen 2021

Oblastní galerie v Liberci otevřela novou výstavu o historii projevů antisemitismu a antijudaismu v českých zemích. Půjčila si na ni desítky předmětů od více než čtyřiceti institucí.

Výstava nazvaná Obrazy zášti ukazuje příklady středověkých a novověkých náboženských předsudků stejně jako nástup moderního antisemitismu a jeho tragické dopady v minulém století. Nechybí ale ani pohled na současný nárůst nenávistných projevů v prostředí internetu a sociálních sítí.

Výstavu uvádí nápis nad portálem. „Jsou to paragrafy zákonů, které hovoří o hanobení národa, rasy a tak dále, které tady máme, abychom celé té výstavě dali nějaký rámec, aby bylo jasné, že neukazujeme antisemitika jen tak,“ vysvětlil kurátor výstavy Jakub Hauser.

A kde se podle něj vzala nenávist vůči Židům? „Vychází to hodně z různých teologických koncepcí, často ukazují Židy jako mučitele Krista. Ty výjevy, které kritizují třeba židovskou lichvu a podobně, můžeme sledovat už od středověku. A žádnou empatii v tom, že Židé nesměli vlastnit půdu a vykonávat řemesla, tam nenajdeme,“ doplnil kurátor výstavy.

Mnohé návštěvníky možná překvapí, že součástí výstavy jsou i kresby Františka Kupky. „Ty kresby jsou tady kvůli tomu, že on pracuje s určitou protižidovskou vizualitou. Ty kresby vznikly pro francouzský satirický časopis. My víme i z jeho korespondence s Josefem Svatoplukem Macharem, kde píše: Jsem dalek toho být antisemitou. Jeho postoj je tak spíš postoj anarchisty,“ přiblížil Jakub Hauser.

Výstava Obrazy zášti potrvá v Oblastní galerii v Liberci do druhého ledna. Její uspořádání stálo milion korun.

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.