Stabilita v Somálsku je v nedohlednu

Musí si totiž svou nově nabytou moc nejprve upevnit a udělat vše proto, aby jí za pár týdnů nevystřídala konkurenční skupina. Noví vládci mohou postupovat v zásadě dvěma způsoby. Mohou se svou autoritu snažit vynutit silou a všechny potenciální nepřátele mocensky potlačit - to je ovšem možné jen za předpokladu, že oni sami relevantními mocenskými zdroji disponují. Druhou, jistě rozumnější cestou, je snažit se upozadit staré spory a pokusit se o dohodu alespoň s částí bývalých protivníků.

Zemí, ve které jeden z mocenských hráčů před nedávnem ovládl situaci, je Somálsko. V této východoafrické zemi se moci chopila dříve izolovaná prozatímní vláda; dosáhla toho ale jen díky masivní podpoře ozbrojených sil sousední Etiopie. Před prozatímní vládou tedy stojí úkol, jak svou moc upevnit. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že kabinet nemá sílu či ochotu ani k jednomu z výše zmiňovaných postupů.

Somálský parlament ve středu odvolal z funkce svého předsedu Sharifa Hassana Sheikha Adana. Tato zpráva má přitom v kontextu současného rozložení sil v Somálsku zásadní význam. Adan se totiž v prosinci pokusil vyjednávat s představiteli Svazu islámských soudů, který tehdy ovládal klíčové oblasti země, zatímco prozatímní vláda byla izolována v provinčním městě Baidoa. Touto separátní akcí si však Adan znepřátelil jak prezidenta Abdullahiho Yusufa Ahmeda, tak premiéra Aliho Mohammeda Gediho. Z tohoto důvodu pak somálský parlament výraznou většinou odhlasoval jeho už zmiňované odvolání.

Tento postoj nejvyšších představitelů prozatímní vlády je příznačný. Adan za jejich zády nevyjednával žádnou zradu; snažil se pouze o to, co se všeobecně považuje za jediné možné východisko ze somálské krize, totiž o dohodu s umírněnými představiteli Svazu islámských soudů. Toto hnutí totiž není jednolitým blokem fanatických islamistů, ale heterogenním seskupením řady odnoží s dosti odlišnými názory. Jistě v něm najdeme přesvědčené stoupence Talibanu nebo Al-Kajdy; důvodem vzniku a tmelem Svazu však bylo něco úplně jiného. Byla to především touha obchodníků v hlavním městě Mogadišo, aby konečně zavládl klid a bezpečnost. Tito obchodníci proto byli prvními donátory Svazu, který se měl postarat o potlačení vůdců ozbrojených klanů, kteří anarchie využívali k vlastním malým válkám a obohacování. Bývalý šéf parlamentu Adan měl k těmto obchodním kruhům blízko, a tak není divu, že se s islamisty pokusil navázat dialog. Tvrdá reakce prezidenta Yusufa a premiéra Gediho je jasným důkazem toho, že o žádný dialog nestojí. Prezident to ostatně sám potvrdil: v nedávné době několikrát prohlásil, že s poraženými islamisty vyjednávat nebude.

Takový postoj by mohl být alespoň trochu racionální, kdyby se prezident Yusuf mohl spolehnout na sílu, se kterou by zemi plně ovládl. Takovouto mocí však nedisponuje: etiopský premiér Meles Zenawi, kterému Yusuf vděčí za své postavení, už jasně prohlásil, že Addis Abeba nebude v Somálsku udržovat své síly déle než několik týdnů. Somálský parlament sice vyhlásil tříměsíční výjimečný stav, během kterého má být v zemi obnoven klid. Vše ale nasvědčuje tomu, že toto opatření bude mít stejný osud, jako snaha odzbrojit obyvatele hlavního města: skončí bez jakéhokoliv výsledku. Jen pro ilustraci: odhaduje se, že dva milióny obyvatel Mogadiša drží nejméně jeden milión nejrůznějších zbraní. Jejich neochota odevzdat je znamená, že nevěří v to, že by prozatímní vláda byla schopná zajistit jejich bezpečnost.

Nadějí somálské vlády tak může být jedině rozmístění mezinárodních jednotek. Rada bezpečnosti OSN už před časem schválila rezoluci, která umožňuje rozmístit v Somálsku 8.000 příslušníků sil Africké unie. Všeobecně se ale počítá s tím, že vojáci mírových sil do Somálska nepřijdou dříve než za několik měsíců.

Tou dobou už ale může mít prozatímní vláda výrazné vnitřní problémy. Nedávné letecké útoky Spojených států na údajné členy Al-Kajdy na jihu země jen zvýšily antipatie vůči kabinetu, který je s nepopulárními Američany a Etiopany spojován. Rigidní opatření Svazu islámských soudů sice nebyla milována, obyvatelé Mogadiša se s nimi ale přesto vcelku smířili: vláda islamistů totiž do města po patnácti letech přinesla alespoň jistý stupeň bezpečnosti a pořádku. Na diskusních stránkách serveru BBC si každý může přečíst, že i umírnění Somálci pádu Svazu islámských soudů vesměs litují. Prozatímní vláda je totiž ze značné části tvořena klanovými ozbrojenci, kteří dříve hlavní město terorizovali. Už se při tom objevily jasné známky toho, že tito válečníci se nyní budou soustředit na pomstu za to, že byli z Mogadiša vyhnáni. Namísto snahy o usmíření a hledání styčných bojů tak na Somálsko nejspíš čeká další vlna nestability a vyřizování účtů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .