Severočeské muzeum v Liberci vystavuje slepotiskovou výzdobu knižní vazby

„I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více,” řekla jedna z kurátorek výstavy Anna Kašparová. Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb.

„Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil,” řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály, jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené.

Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. Na výstavě je i několik vzácných vazeb z knihovny Strahovského kláštera, bývalé piaristické koleje v Litomyšli, Vědecké knihovny v Olomouci a Muzea Českého ráje v Turnově. „Už samotný výběr, který se snaží pokrýt celých 100 let vývoje knižní vazby v českém prostředí si myslím, že je pojatý tak, aby byl co nejvíce vypovídající. Máme tady v uvozovkách od obyčejnějších kusů až po takové skutečně luxusní zakázky, které vznikly na základě šlechtických poptávek," řekla Kašparová.

Součástí výstavy je i imitace dílny. „Tady jsme se snažili ukázat, jak to asi mohlo vypadat, kdybyste v 16. století otevřel dveře do knihvazačské dílny a tam nahlédl,” uvedla Kašparová. Takových dílen bylo v Čechách v 16. a na začátku 17. století 113.

Výstava je zároveň i poctou Bohumilu Nuskovi, který za dva měsíce oslaví devadesátiny a který se věnoval výzkumu renesanční knižní vazby. „Má za sebou bohatou minulost v našem muzeu, kde pracoval od konce 50. let do roku 1990. Byl to on, kdo tady obnovil zájem o výzkum historické knižní vazby,” dodala Kašparová.