Osud malé Lidušky dal vzniknout ozdobeným vánočním stromkům
Ozdobený vánoční strom je v našich časech hlavním symbolem Vánoc. Historie ozdobeného jehličnanu sahá do pohanských dob, kdy byl symbolem oslav boha Slunce. Tradice Stromů republiky je ale mnohem kratší.
Před Štědrým dnem roku 1919 se spisovatel Rudolf Těsnohlídek vypravil pro vánoční stromeček do lesa u Bílovic nad Svitavou. V zimním tichu najednou zaslechl dětský pláč. Šel po sluchu, až pod jedním ze zasněžených smrků nalezl téměř zmrzlou holčičku. Zabalil ji do zimníku a odnesl do hájovny.
Její matka byla za několik dní vypátrána a odsouzena k pěti letům žaláře. Holčička dostala jméno Liduška a v rodině hajného už zůstala. Rudolfa Těsnohlídka osud Lidušky zasáhl natolik, že se začal zajímat o opuštěné děti. Přišel s nápadem uspořádat pro ně sbírku pod vánočním stromem.
6. prosince 1924 byl v bílovickém polesí pokácen statný smrk a slavnostně převezen do Brna. Tam ho ozdobili a za účasti Rudolfa Těsnohlídka a dalších významných osobností 13. prosince na náměstí Svobody poprvé rozsvítili. Za čtyři roky byl v Brně z těchto sbírek založen Dětský domov Dagmar. Funguje dodnes a patří mezi nejstarší dětské domovy u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
