Anticharta jako reakce na Chartu 77. Mnozí umělci podepsali pod nátlakem
Charta 77 byla jednou z nejvýznamnějších opozičních aktivit v období normalizace a komunistický režim se obával, že by výzva chartistů k dodržování lidských práv mohla mít široký ohlas. Proto se rozhodl reagovat masovou diskreditační kampaní.
Vše vyvrcholilo 28. ledna 1977 na shromáždění umělců v Národním divadle v Praze. Přítomny byly i televizní kamery, které pečlivě snímaly tváře populárních herců, jakými byli Karel Höger, Dana Medřická, Jan Werich, Miloš Kopecký nebo Jiří Sovák. Herečka Jiřina Švorcová přečetla „Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, označované jako Anticharta.
Umělci byli vyzváni, aby text podepsali a demonstrovali tak svou loajalitu s komunistickým režimem. 4. února 1977 byli na podobném shromáždění ke stejnému kroku vyzváni i umělci z oblasti populární hudby, například Karel Gott, Jiří Schelinger, Eva Pilarová, František Ringo Čech a další. Seznamy těch, kteří Antichartu podepsali, pak vycházely v deníku Rudé právo. Antichartu tehdy podepsalo 76 národních umělců, 360 zasloužilých umělců a dalších 7000 umělců, mnoho z nich pod nátlakem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
