O předpovědi zářijových povodní jsem neměl pochyb, říká šéf českých meteorologů
V tomto díle jsme byli hosty ředitele Českého hydrometeorologického ústavu magistra Marka Riedera.
Mark Rieder vystudoval obor Ochrana životního prostředí a krajinná ekologie na Univerzitě Karlově v Praze. Po škole nastoupil do Českého hydrometeorologického ústavu jako vedoucí oddělení jakosti vod. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka - nejdřív jako náměstek a poté ústav řídil. A po 12 letech se pak vrátil do Českého hydrometeorologického ústavu, na jehož půdě teď společný rozhovor točíme. Mark vyhrál konkurz na ředitele a zároveň je taky členem představenstva Pražských vodovodů a kanalizací.
Začnu zářijovými povodněmi. Co vám, pane řediteli, proběhlo hlavou v momentě, kdy jste se od kolegů dozvěděl, že část Česka čekají extrémní srážky?
Proběhlo mi, že to vypadá podle všeho, že nás čeká průšvih, ani chvíli jsem neměl pocit pochybností o tom, že by to nemělo nastat, což mi nakonec tu situaci hrozně usnadnilo. Tím, že jsem neměl ten pocit a věřil jsem kolegům z prognózních pracovišť, tak mi to umožnilo vzít do ruky telefon a začít obvolávat podniky povodí a varovat je před tím, aby začaly manipulovat na nádržích a konec konců informovat pana ministra životního prostředí Hladíka, který jednak je předsedou ústřední povodňové komise, ale je mým nejvyšším nadřízeným.
Některá čísla z modelů při zářijových povodních byla strašná.
Nastala v případě zářijových povodní naprosto mimořádná situace. Poprvé v historii se stalo to, že Ústřední povodňová komise, jako nejvyšší orgán podle vodního zákona, co se týká koordinace na zvládnutí té krizové situace, zasedla ještě předtím, než vůbec nějaké povodňové stavy byly. To znamená, ta zasedala a už chystala a organizovala a koordinovala opatření k tomu, aby dopady toho, co mělo přijít, byly co nejmenší.
Já jsem hledala v rešerši místo, kde jste se narodil, ale u vás jsem ho nenašla.
Možná, že je to ještě pozůstatek z minulého režimu, kdy to nebyla věc, kterou by se zrovna člověk mohl chlubit. Každopádně já jsem se narodil ve Spojených státech, ve státu Maryland, ve městě Baltimore. Nicméně jsem i občanem České republiky, takže mám dvojí občanství. Vzniklo to tak, že v 60. letech studenti na přírodovědecké fakultě dostali možnost jít si udělat postgraduál do západní Evropy a do Spojených států a do Austrálie. Vycestoval i můj tatínek s mojí sestrou a maminkou. Když dělal postgraduál, tak vlastně se jim povedlo, kromě toho začít dělat postgraduál, tak počít i můj život.
Já si vůbec nedovedu představit, jak by vypadala severní Morava a Slezsko v okamžiku, kdy by ta předpověď o povodních nepřišla včas.
Je to tak. Na druhou stranu je to hrozný závazek do budoucna, protože všichni teď budou předpokládat, že při každé další povodni to bude fungovat. Ony jsou různé typy povodní, jsou bleskové povodně, kde ta předpověď je výrazně složitější a rozhodně nejsme schopni s takovým předstihem říct, kde bleskové povodně budou, jsou povodně z tání sněhu, ty se předpovídají trochu líp, jsou povodně z přívalových srážek a podobně.
My jsme taky měli ohromné štěstí, že vlastně celá naše IT infrastruktura vydržela ten extrémní nápor veřejnosti. Taky nám hodně pomohly komerční subjekty, že začaly od nás přebírat data a prezentovaly je na svých platformách. Samozřejme klíčový partner, když někomu něco sdělujeme, jsou veřejnoprávní média, to znamená Český rozhlas a samozřejmě Česká televize. To jsou vlastně naši klíčoví partneři pro sdělování seriózním způsobem seriózní a ověřené informace.
Chtěl bych pochválit víceméně všechna média. I soukromoprávní média se snažila chovat maximálně seriózně a maximálně slušně. A ve chvíli, kdy za vámi někdo přijde a tímto způsobem se chová, tak samozřejmě se daleko radostněji těmto partnerům sdělují jakékoliv informace.
Na závěr nesmí chybět otázka umělé inteligence. Kdybyste mohl převzít kontrolu nad počasím na jeden jediný den, jaké počasí byste naplánoval pro své kolegy prognostiky, abyste si je pořádně prozkoušel?
Já bych to neudělal. Já bych tu odpovědnost na sebe nevzal, protože ono to má hlubší kořeny. My děláme tu předpověď, ale já velmi často se dostávám do situace, kdy mě manželka musí pomáhat z té situace se dostat ven. Ona mi říká: „Ty neneseš odpovědnost za to, jaký to počasí je a co se venku právě děje. Ty neseš odpovědnost jenom za předpověď." A mně se právě, to je taky moje profesní deformace, stává to, že člověk cítí i odpovědnost za něco, co jakkoliv nemůže ovlivnit.
Ale chápu, že ta otázka byla myšlená v žertu, tak se na ni dá odpovědět dvojím způsobem. Buď to bych jim naplánoval takové počasí, aby si po těch mimořádných situacích, které teď byly, mohli odpočinout. Ale spíš, jak se znám, protože jsem trošičku škodolibý, bych jim naplánoval nějakou přívalovou povodeň v povodí Ohře. To znamená někde, kde ta situace teď byla vlastně na území České republiky úplně klidná. Takže tam bych jim to naplánoval, abych zjistil, jakým způsobem fungují hydroprognózy na naší ústecké pobočce a regionální předpovědní pracoviště.
Kdy a proč se vrátili zpátky do Česka ze Spojených států? Vrací se někdy do Ameriky? Má oblíbený meteorologický vtip?
Související
-
Hasičovo osobní svědectví z povodní: Teď je důležité na ty lidi nezapomenout
„Stojíte tam a říkáte si, kde se ta voda vzala.“ Při nedávných povodních na Moravě pomáhali taky hasiči z Pardubického kraje. Včetně Ondřeje Pavlíka.
-
Proč předpověď „nevyjde“? Důležité je vnímat každé slovo
Do práce chodí po páté, ani si nestihne uvařit kávu a už zpracovává množství nejrůznějších dat a informací, aby nám mohl říct, jaké bude počasí.
-
Meteorolog: Z deseti předpovědí nám devět vyjde
Sledujete předpovědi počasí? Fandíte meteorologům, jestli se trefí anebo si naopak škodolibě přejete, aby se mýlili? Každopádně nemají jednoduchou práci. Už proto, ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka