Nové role filmového režiséra Jana Svěráka. Napsal knihu, pustil se do divadla a hraje i jako herec

Kromě toho, že filmový režisér Jan Svěrák nedávno napsal knihu s názvem Světakrásy, tak opustil na čas filmařinu a pustil se do divadla. Po muzikálu Branický zázrak napsal a zrežíroval komedii s názvem Dobré ráno s Findou. A v ní se objeví i jako herec.

Hraní si moc užívám. Koho by napadlo, že po padesátce můžete zkusit něco úplně nového a může vás to naplňovat.
Jan Svěrák, režisér

Premiéra bude v květnu v Praze, ale předpremiéru si naplánoval do Hradce Králové. Redaktorka Jana Kudyvejsová ho zastihla těsně před představením, kdy ještě s herci zkoušel nový prostor a ladil poslední detaily.

Čtěte také

Zdeněk Svěrák, rozhlasová Šarmantní osobnost roku 1997, v magazínu o zdravém životním stylu Šarm

Chvíli to trvalo, než jste si našel cestu k divadlu. Splnilo vaše očekávání?
Já měl před sebou asi největší obavu, zkusit si zahrát na jevišti. Jednak hlasově utáhnout celý sál, takže jsem se chodil na DAMU učit řeč. Ale potom také zvládnout tu trému. Protože člověk nechce být trapný. A kupodivu v roli, kterou jsem si napsal, což je docent, odborník na duševní život stromů, se vůbec nestydím.

Protože představuji onoho pana docenta, nejsem tam sám za sebe, jako Jan Svěrák. Je to pro mne zvláštní a opravdu si to moc užívám. Koho by to napadlo, že po padesátce můžete zkusit něco úplně nového a může vás to naplňovat.

Pustil jste se tedy do hraní, ale současně jste i režisérem onoho představení. Jak to šlo dohromady a dal jste třeba i na nějaké rady kolegů, když tato role byla pro vás úplně nová?
Zkoušel jsem to, protože alternuji s Janem Vlasákem, se kterým jsem se poprvé setkal ve filmu Vratné lahve. Zloušel jsem to s ním a pak jsem opakoval to, co jsem viděl že on hraje. A mám tu další zkušené herce, od kterých jsem si do toho nechal mluvit.

Některým lidem třeba připadám jako blázen, ale rozdíl v dynamice života, ve snaze, něco dokázat, a ve zklidnění, je obrovský.
Jan Svěrák, režisér

Protože jsem si už samozřejmě dokázal, že filmy umím režírovat, tak si na divadle mohu dovolit nechat kolegy, aby mi radili. Vůbec mi to nevadí, naopak jsem za to vděčný. Je to vzrušující, protože se člověk učí nové věci.

Čtěte také

Zdeněk Svěrák získal čestný doktorát a medaili královéhradecké univerzity

Jaký je váš životní styl?
Já bych řekl, že uvolněný. Snažím se nehonit a věnovat se záležitostem, které si to zaslouží. To znamená zejména své manželce a také dětem, které nás ještě trochu potřebují, i když už jsou velké. A potom i sobě, protože si myslím, tím, jak jsem se snažil celý život něčeho dosáhnout a něco dokázat, tak jsem na sebe kašlal.

Takže Honza se jde teď v klidu vykoupat do rybníka, pozoruje, jak kvetou kytky a raduje se ze zvířat. Některým lidem třeba připadám trochu jako blázen, ale rozdíl v dynamice života, v té snaze, něco dokázat, a naopak ve zklidnění, je obrovský. Ale je to hezké.

Možná potom zase začnu režírovat film a opět dostanu to rychlé tempo, je to zkrátka jako nádech a výdech. Je pěkné to střídat.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.