Pouto s našimi předky i ochrana před zlými silami. Symbolika adventního věnce je nesmírně bohatá

7. prosinec 2024

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:

  • 00:40 Rozhovor s herečkou Martinou Hudečkovou
  • 05:22 Stravování v adventu aneb doba postní
  • 10:33 Módní trendy a čepice v zimním období
  • 15:01 Další díl seriálu o etiketě s Danielem Šmídem: pokrývky hlavy
  • 19:11 Symbolika adventního věnce

Čtěte také

Je tu druhý adventní víkend a tak vítáme ve studiu floristku Radku Jedličkovou. V sobotu večer se zapaluje na adventním věnci druhá svíčka. Věnec obklopuje spousta zajímavých a symbolických věcí.
Spousta lidí si doma adventní věnec připravuje, dává na něj různé věci, ale přitom neví, co přesně znamenají. Tak si pojďme přiblížit, co symbolicky jednotlivé prvky na adventním věnci představují.

Když si vezmeme úplný základ samotného věnečku. Máme tam dnes slaměnou podložku nebo nějakou vypichovací hmotu. Přitom základ věnce představoval takový základ světa, často zemi a symbolizoval svět lidí, kteří s námi už nejsou.

Na ten základ se dávají stálezelené větvičky, které jsou už sami o sobě zázračné.

Čtěte také

Lidé tam dávali i listnaté rostliny, které si v zimním období zachovávají listy a vnímali to opravdu jako zázrak a čarovnou moc. To mělo ochraňovat před zlými silami.

Potom se často na věnec dávají stuhy. Ty představují pouto, které nás živé, poutá k našim předkům. Jsou to pěkné a radostné vzpomínky, nějaké rozjímání. Což jistě také k adventnímu času patří.

Pokud pak ještě věnec zdobíme dál a dáváme na něj něco zlatého, stříbrného, nebo i exotické sušené plody, tak to je už připomínka situace ze 6. ledna. Všichni víme, že narozenému Ježíškovi přinesli dárky Tři králové. Tedy to je právě vzpomínka na ony dary, které si ve vánočním období lidé dávají.

Čtěte také

Co na věnci symbolizují šišky a lesní plody?
Často je na věnci objevují ořechy nebo další plody, které v sobě ukrývají semínko. To opět představuje jisté kouzlo. Jsou to prvky, které v tom momentě nevnímáme jako živé, ale tím, že uvnitř ukývají semínko, tak symbolizují naději a víru v to, že na jaře opět začne vše růst. A z malého semínka vyroste jednou statný strom.

Advent by měl být časem zklidnění. Měli bychom uklidnit duši i tělo, vychutnávat si chvíle se svými blízkými. A trochu chránit i své zdraví.
Určitě, v minulosti to tak bývalo. Protože pokud vezmeme v úvahu, že se nám nyní velmi výrazně zkracují dny, tedy sluneční svit, tma přichází dříve, tak lidé se snažili přes den, za denního světla, vše dopracovat, někdy do svátku svaté Lucie.

Večer se pak třeba už ani nerozsvěcelo, scházela se rodina, povídali si. Povídaly se pohádky, vzpomínalo se na předky. Lidé se těšili na to, co pěkného jim přinese Štědrý den a zejména Nový rok.

Čtěte také

Kromě Lucie to byla také Barborka, kdy se trhaly větvičky třešní, které by nám měly na Štědrý den vykvést. Je tu také svatý Ambrož. Je jich v tomto období hodně.
Je to tak a je to docela zvláštní. Protože například svatá Barbora je z církevního pohledu skutečně svatou, ale ve chvíli kdy na venkově chodily Barborky, tedy dívky převlečené za Barbory, s nabíleným obličejem, aby je nebylo poznat, a se zelenými věnečky, tak to zase připomíná pohanské zvyklosti.

Protože podle pověsti se jedná o propojení s vílami, které střeží přes zimu v podzemí studánky a vodní toky. Aby opět na jaře mohly roztát a probudily k životu celou přírodu.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.