Perličky z příběhů Liberecka aneb Putování za knížkami a jejich autory v Libereckém kraji
Desetidílný cyklus napsali jeho autoři – Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra – přímo pro Český rozhlas Liberec. Oba pracují v Krajské vědecké knihovně v Liberci, kde se věnují regionální literatuře, úplně přesně česky i německy psané beletrii od počátku 19. století do současnosti. Literárních příběhů z našeho kraje znají tedy opravdu hodně.
„Když jsme dostali nabídku z Českého rozhlasu vytvořit deset tematických dílů o regionálních autorech, lákalo nás to, ale dlouho jsme přemýšleli, jak to uchopit. Nechtěli jsme, aby to byla jen suchopárná přednáška. A pak nás napadlo udělat to jako dialog. Dva kamarádi si prostě povídají o literatuře.“ Popisují vznik Perliček jeho autoři.
„Ten dialog, to byl nápad Marka,“ upřesňuje Františka, „a pak už při psaní jednotlivých dílů každý přispěl svojí troškou do mlýna.“ Řeč bude o zimních sportech, o sklářství a sklářích, o putykách a nálevnách, o poutnících a turistech, o dětech, o smrti a posledních věcech člověka i o erotice.
Některé z dílů se prý psaly téměř samy
„Třeba ten o hostincích. Jako bychom se procházeli po městě od putyky k putyce,“ vzpomíná Františka. Marka prý nejvíc bavil díl o poutnících a turistech. „Po našem kraji putoval jak známo kdysi Karel Hynek Mácha, Karolina Světlá vyšplhala v roce 1855 na Ještěd a Svatopluk Čech zdolal pro změnu Sněžku. A zanechali nám o tom zprávy ve svých dílech.“
A co ta erotika? „Tady bylo materiálu! A spoustu textů napsaly ženy. Třeba taková Zdeňka Kvízová-Poděbradská, která žila a psala nějaký čas v Semilech, a její román Ve spárech sadismu. Dílo bylo ve 30. letech minulého století zkonfiskováno, protože obsahovalo na tehdejší dobu odvážné motivy sexuálního sadismu a homosexuality.“
Perličky si Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra nejen sami napsali, ale také sami načetli. Pouze s ukázkami jim vypomohli profíci – herečka Miroslava Pleštilová, mimochodem rodačka z Liberce, a herec Svatopluk Schuller.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
