Jak je vlastně stará liberecká botanická zahrada? Nejen to nám přiblížil Lukáš Nekolný, autor knihy o její historii

Při procházce libereckou botanickou zahradou si málokdo dokáže představit její počátky. I ty nám přiblížil vysokoškolský pedagog Lukáš Nekolný, autor publikace Botanická zahrada Liberec: Historie libereckého skvostu.

„Když se v případě liberecké zoo tak hodně diskutovalo, jak to teda bylo s tím založením, jestli 1919, jak se dlouhou dobu uvádělo, nebo těch 1904, případně 1895, tak u té botanické zahrady existuje roků založení snad ještě možná víc, co se dá dohledat. A 1869, to je ten počátek, kdy vznikla zahradnická sekce Spolku přátel přírody, kteří vytvářeli zeleň pro město Liberec a velice záhy začali dělat i různé výstavy, expozice a začalo se přemýšlet o tom, že by se pro vzdělávání v libereckých školách vytvořila botanická zahrada,“ nastínil Lukáš Nekolný cestu ke vzniku zahrady.

„Od začátku bylo v plánu vytvořit zahradu, která bude mít jednak tu pěstební, zásobitelskou funkci pro městskou zeleň, ale zároveň bude mít i funkci vzdělávací. To znamená veřejně přístupnou botanickou zahradu. Potom vznikla v roce 1876 na tom původním místě, kde se dnes nachází Severočeské muzeum a jeho park. A v roce 1895 se začala přesouvat na to současné místo. Právě kvůli výstavbě té muzejní budovy musela ustoupit,“ pokračoval Nekolný.

„Podmínky byly komplikované. To, že se začne budovat botanická zahrada, neznamená, že najednou máte expozice. Ono to opravdu bylo postupné budování v takových polních podmínkách, v něčem, ale bezesporu s neuvěřitelným nadšením v té době. Postupně se budovalo, řadu let to sloužilo více k tomu pěstebnímu účelu, ale bezesporu i ty expozice postupně přibývaly. A takový ten první zásadní milník, tak byl rok 1930, kdy vzniknul první velký expoziční skleník, který byl dovezen z České Kamenice.“

Lukáš Nekolný, specialista na historii a vývoj zoologických zahrad

„Ten vydržel až do 70. let, kdy byl nahrazen novým, větším. A bylo to o to zajímavější, že při tom nahrazování to nebylo tak, že by se ten starý skleník zboural a pak by se stavěl nový, ale on se ten původní obestavoval tím větším skleníkem tak, aby tam mohly přežít ty tropické, exotické rostliny. Řekl bych, že to je jeden z nejzajímavějších bodů na časové ose liberecké botanické zahrady. Konec konců je to jeden z pěti bodů, který jsem vypíchl při tvorbě výstavy o historii botanické zahrady, která je stále v areálu ve sklenících k vidění,“ dodal Lukáš Nekolný.

Co ještě v rozhovoru s odborníkem na zoologické a botanické zahrady uslyšíte? Třeba jaké byly v minulosti vztahy mezi oběma libereckými zahradami, kdy a pro jaké rostliny se v botanické zahradě budovaly skleníky, odkdy tam mají akvária, proč se tam konaly výstavy exotického ptactva, ve kterém období byla liberecká zahrada nejnavštěvovanější v celém Československu, nebo kdy byla založena tamní expozice masožravých rostlin.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.