35 let od sametu: Pamětníci listopadu 1989 z Libereckého kraje

17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze pokojnou demonstraci studentů brutálně potlačily komunistické bezpečnostní složky. Protesty proti tomuto tvrdému zásahu začala sametová revoluce, která se posléze rozšířila po celém tehdejším Československu. V Seriálu týdne pod Ještědem mapujeme, jak ji prožívali lidé v Libereckém kraji.

Autorka seriálu Ivana Bernáthová nejprve zašla na Technickou univerzitu v Liberci za profesorem Davidem Lukášem, který vzpomínal co se během sametové revoluce v roce 1989 dělo na tehdejší Vysoké škola strojní a textilní.

Na atmosféru prvního libereckého koncertu písničkáře Karla Kryla po návratu z emigrace zavzpomínala restaurátorka a kamenosochařka Vanesa Trostová. Sametovou revoluci zažila jako čtrnáctiletá. Její rodina už měla podle ní tušení, že se něco zlomového v dějinách země stane.

Na významný okamžik v našich dějinách si dobře pamatuje i bývalá ředitelka Krajské vědecké knihovny Věra Vohlídalová. Pracovala tehdy v knihovně liberecké nemocnice a o brutálním zásahu komunistických pořádkových sil na Národní třídě v Praze proti pokojnému průvodu studentů ji informoval bratr.

To současná ředitelka ošetřovatelské péče liberecké nemocnice Marie Fryaufová skládala 17. listopadu 1989 zkoušku z tehdy povinného marxismu-leninismu. „Byla to prostě ironie osudu,“ svěřila se redaktorce Ivaně Bernáthové.

V posledním díle seriálu se vydáme do Nového Boru a do Jablonce nad Nisou. Na listopadové události se Ivana Bernáthová ptala Pavla Kopáčka, který tehdy pracoval v podniku zahraničního obchodu Jablonex, a známého skláře Jiřího Pačinka, který prožil sametovou revoluci jako sedmnáctiletý učeň novoborského sklářského učiliště.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.