Milan Knotek

Na hlavním schodišti liberecké radnice můžete spatřit bustu významného pedagoga a hudebního skladatele Jaroslava Řídkého.

Sedminásobná mistryně republiky v krasobruslení Lenka Kulovaná platila v 90. letech za jednou z nejpůvabnějších a nejelegantnějších žen na ledě.

Na místě dnešního ústeckého Domu kultury se kdysi vyjímala honosná Schaffnerova vila. Jméno nesla po člověku, který stál desítky let v čele ústecké chemičky.

Válečný hrdina Karel Benák se sice narodil v roce 1921 v polském Brvinově, celá desetiletí ale žil v Liberci, kde také zemřel.

Ústecký promotér Zdeněk Kymlička o Jindřichu Šťáhlavském řekl, že svým charakteristickým hlasem přiváděl ženy v němý úžas a muže odstavil na druhou kolej.

Někteří mu říkají „Severočeský Petr Bezruč“. František Cajthaml byl totiž dělnický básník, spisovatel a kronikář.

Václav Toužimský zachytil sovětský tank zakusující se do podloubí domu na libereckém náměstí. Díky tomu v roce 1968 v cizině pochopili, co se u nás ve skutečnosti děje.

Celý život se snažil o co největší smír mezi Čechy a Němci. Marně. Přesto byl děčínský rodák František Antonín III. z Thun – Hohensteinu obratným a úspěšným politikem.

Česká menšina založila v převážně německém Ústí nad Labem svůj veslařský klub v únoru roku 1923. Rozhodující měrou se o to zasloužil doktor medicíny Karel Čížek. 

Francie mu udělila válečný kříž a Anglie Řád britského impéria. Karel Vrdlovec prokázal v bojích proti wehrmachtu takovou statečnost, že si toho všimli i nacisté.