Na prohlídce ve větrné elektrárně v Horní Řasnici, která napájí na 1200 domácností v okolí

Tubus tamní elektrárny má na výšku 85 metrů a jedna lopata větrníku má 50 metrů, v nejvyšším bodě tak má elektrárna na výšku 135 metrů. Do přízemí tubusu se vejde najednou asi 10 lidí. Uvnitř je žebřík s postroji a výtahem, kterým se technici dostávají nahoru k větrníku.

„Plný výkon jsou 2 megawatty, dosahuje to od 11 do 25 metrů za sekundu, 25 metrů za sekundu je 90 kilometrů v hodině, takže při té rychlosti se ta elektrárna vypíná, aby se nepoškodila, když by se to moc prohýbalo,“ vysvětloval zájemcům odborník na větrnou energii Jiří Přikryl, jak to celé funguje.

Ze spotřebované elektrické energie v Česku pochází z větru přibližně 1 procento, v Evropě je průměr zhruba 17 procent. Větrná elektrárna v Horní Řasnici zásobuje 1200 domácností v okolí.

„Energii, kterou do toho vložíte, tak za 6 až 9 měsíců dostanete zpátky vyrobenou. Což nedokážete u uhlí, ani u jádra. Je to ale hlučné, to slyšíte z venku. Většinou tady pod elektrárnou je 55 decibelů, ale chápu, že někomu prostě ten hluk může vadit, i na ten kilometru nebo 800 metrů, který to mají v obci,“  doplnil Jiří Přikryl.

V Horní Řasnici a sousedních obcích Dolní Řasnice a Krásný les měly vzniknout další větrné elektrárny. Ve všech třech obcích o tom lidé rozhodovali v referendech. V Dolní Řasnici a Krásném Lese jejich výstavbu lidé nakonec podpořili. V Horní Řasnici je místní obyvatelé odmítli.