To muším dělat, říkal František Holík jako malý, když poprvé viděl skoky na lyžích. A od té doby skáče
Téma Setkání u mikrofonu bylo tentokrát sportovní, konkrétně skoky na lyžích. Hostem Pavla Petra byl František Holík z Dukly Liberec.
Řeč tak byla například o tom, jak a v kolika letech se František Holík dostal ke skákání na lyžích. Obzvlášť, když s rodiči žil v nížině poblíž Mělníka.
„Když mi byly asi tři roky, tak mě taťka naučil lyžovat. A potom jsem viděl v televizi skoky na lyžích a říkal jsem: To muším dělat, to muším dělat. A pak jsem skákal doma úplně všude, z židlí, ze schodů, z gauče… a pak se narodil můj brácha, který je o čtyři roky mladší, a když jako novorozenec ležel na gauči a já jsem skákal přes něj, tak to už mamka nevydržela a řekla, že se s tím musí něco dělat,“ vyprávěl František Holík.
Jeho rodiče pak napsali do Liberce a do Lomnice nad Popelkou, odkud se jim ozvali nejdříve. Tam se teprve čtyřletého Františka Holíka ujali Tomáš Portyk a legendární trenér Zdeněk Remsa, který kdysi dovedl Jiřího Rašku k olympijskému zlatu. Od té doby se František Holík, kterému už je téměř dvacet čtyři let, věnuje skokům na lyžích.
V Setkání u mikrofonu pak i vyprávěl o tom, jak probíhala jeho další sportovní kariéra, jaké to je být v reprezentaci se skokany, kteří pro něj byli v jeho dětském věku vzorem. Pavel Petr se zeptal také na to, co zajímá asi každého fanouška tohoto sportu: jestli mají skokani na lyžích strach z výšek, nebo jaké to je odrazit se a letět vzduchem. Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
