Miroslav Holubec

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Jistý řidič z Jablonecka jezdil, i přes to, že nesměl. A to tak dlouho, že se pomyslné ucho opravdu utrhlo.

Mezi řidiči platí jedno zlaté pravidlo. Čím černější má člověk svědomí, tím míň by měl na sebe upozorňovat.

Pořízení velkého luxusního vozu většinou znamená větší bezpečí pro jeho posádku. Občas ale může taky znamenat větší nebezpečí pro ostatní účastníky silničního provozu.

Každý řidič je zodpovědný za technický stav svého vozidla. A u profesionálních řidičů to platí dvojnásob.

Když dva dělají totéž, není to totéž. A leckdy se to pozná až před soudem. Dva vandalové si krátili dlouhou chvíli, ale tresty, které jim za to hrozí, se od sebe dost liší.

Legendární Jára Cimrman kdysi radil malému Konrádovi: Bereme si jen takové úkoly, na které stačíme. Což ovšem platí jen v případě, že tyto úkoly míníme opravdu realizovat.

„Střelil na lišku, trefil Maryšku,“ zpívá se v jedné lidové písni. I myslivcům se stane, že se jim nějaká ta střela nepovede.

Říká se, že v nouzi poznáme přítele. Pokud je zrovna nějaký přítel po ruce. Někdy stačí, když je poblíž aspoň slušný člověk.

Tento Krimipříběh představí muže, který má život rozdělený na dvě poloviny. První tráví ve vězení, druhou, bohužel, na svobodě.

Hlavní zbraní podvodníků, kteří volají jako bankéři nebo policisté, je okamžik překvapení a časová tíseň. V tomto směru při podvedené ženě stáli všichni strážní andělé.