Milena Rutkovská: První byly Karpatské hry

„Samizdat byla jediná možnost, jak dostat k lidem svobodu slova. Bez cenzury, naprosto otevřeně a velice odvážně,“ říká majitelka antikvariátu v Liberci Milena Rutkovská, dcera Josefa Krále.

Do roku 1968 pracoval jako novinář a historik. Výsledky archívního výzkumu o protinacistickém odboji za 2. světové války popsal v knize historických reportáží Parašutisté (1967), kterou přispěl k boření legend o odboji. V období komunistické normalizace, kdy mu byla znemožněna publikační činnost, psal v ústraní: Hranaté míčky s hřebíčky I. - II. (samizdat 1984) a Střemhlavý let v kleci, básnické prózy se záznamy rozhovorů s Bohumilem Hrabalem (samizdat 1988). S Hrabalem ho pojilo literární přátelství i blízkost autorského stylu.

„Otec za normalizace nesměl publikovat, často přepisoval například knihy východních filozofů a šířil je samizdatem,“ vzpomíná a vybavuje si první samizdat, který se jí dostal do rukou. „Byly to Karpatské hry Miloslava Nevrlého. Měli jsme jen jedny, půjčovali jsme si je, takže to bylo dobrodružné, protože jsme je nesměli ztratit,“ dodává.

Den samizdatu připomíná 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v otevřeném dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich - křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.

O samizdatu a spisovateli a historikovi Josefu Královi natáčela s jeho dcerou Milenou Rutkovskou v libereckém antikvariátu redaktorka Jana Švecová. Poslechněte si to.