Mezi lokomotivy výtopny Kořenov

Opět po čase se magazín Vlakem Libereckým krajem vrací do kořenovské výtopny, kde nadšenci renovují a udržují historické ozubnicové lokomotivy. Provádí tam Vilém Erlebach.

Ve výtopně v Kořenově se kdysi roztápěly parní lokomotivy. Ve střeše jsou stále dymníky, které sloužily pro odvádění dýmu, sazí a páry ven z výtopny. Výtopna sloužila do roku 1987, v lednu toho roku se pod velkou tíhou sněhu zřítila původní kovová střecha a ta poškodila i některé lokomotivy.

Od roku 1987 začal celý areál výtopny chátrat. Ještě před deseti lety byly z budovy jen obvodové zdi, torzo točny, zarostlé koleje. Nadšencům do železnice se podařilo zrekonstruovat střechu, která je nová, dřevěná s kovovými nosníky, aby vydržela mnohem větší nápor sněhu.

Výtopnu slouží jako volnočasový areál, a protože se koleje dají zadělat a vznikne tam pak velký sál, měli tam i třeba koncert, svatbu nebo narozeninové oslavy. Primárním účelem výtopny je deponovat historické vlaky a opravovat je.

Těmito informacemi vítá Vilém Erlebach návštěvníky Výtopny Kořenov a dokládá informace dobovými fotografiemi. A pak je bere na přohlídku areálu.

Prohlídka začíná u točny, kde Vilém Erlebach vysvětluje návštěvníkům, k čemu točka je a jak se ovládá. „Je docela zajímavé, že tady u nás v Kořenově máme točnu, která je pořád na ruční pohon. Většina z nich v dnešní době už je motorová. Tady se s ní pořád točí ručně a je pozoruhodné, že vlastně bez lokomotivy tu točnu otočí jeden člověk, s lokomotivou většinou tak tři, čtyři,“ říká.

K čemu točna slouží? Jaké lokomotivy jsou v Kořenově k vidění? A jak se stát průvodcem v železničním muzeu? Poslechněte si záznam pořadu.

autor: Pavel Petr
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.