Liberecká zoo letos na Filipínách pomohla s odchovem kriticky ohroženého orla opičího. V Setkání u mikrofonu o tom vyprávěl liberecký zoolog Jan Hanel

Odborníci z liberecké zoo pomáhají na Filipínách chránit přírodu už více než 15 let. Tamní příroda totiž patří vedle Amazonských pralesů k místům s nejvyšší koncentrací druhů na naší planetě. „A ty jsou nejvíc ohrožené. Filipíny a přilehlé země, jako Indonésie, nejsou díky lidské činnosti v současné době v dobrém stavu. Je tedy potřeba tam něco dělat, aby planeta měla plíce, aby planeta měla svoji biodiverzitu a svoji rozmanitost,“ vysvětlil Jan Hanel.

Působení Zoo Liberec na Filipínách

„Spolupracujeme tam dlouhodobě s organizací, která se jmenuje Talarak. Ti se zabývají hlavně zoborožci, sambary a dalšími druhy zvířat. My jako zoologická zahrada se dlouhodobě specializujeme na chov a ohrožených, kriticky ohrožených orlů hlavně a dravců vůbec. Takže jsme vyrazili na Filipíny chránit nejenom zoborožce, ale zkusit pomoct nejohroženějšímu dravci světa, orlu opičímu,“ pokračoval Hanel.

„Já jsem byl poprvé na nejjižnějším a největším ostrově Filipín, na ostrově Mindanao, před dvanácti lety. Tehdy se jenom podívat, protože jsem chtěl vidět, v jakém stavu je záchranný projekt na nejohroženějšího orla naší planety. Tehdy jsem byl docela zklamaný, ten projekt nebyl vůbec v dobrém stavu. A celých těch dvanáct let mě to hrozným způsobem drásalo nervy a měl jsem pocit, že naše zahrada má nějakou možnost s tím něco udělat,“ přiblížil Jan Hanel.

Chovu dravců v Liberci

Zoo Liberec ale od roku 2012 velmi pokročila v chovu dravých ptáků, liberečtí odborníci zkoušeli nové metody chovu včetně umělé inseminace a postupně vypracovali postupy, které pak mohli předat kolegům na Filipínách. Navázali s nimi proto opět aktivní kontakt a pozvali asijské zoology na odborné školení do Liberce.

Školení filipínských zoologů

„Domluvili jsme se, že bychom měli začít tím, že filipínské kolegy pozveme na jaře k nám do zoologické zahrady, kde se můžou podívat a ozkoušet metody umělé inseminace, mražení spermatu v tekutém dusíku a tak dále,“ vyprávěl Jan Hanel. Na jaře proto, že je to u nás hlavní chovatelská sezóna dravých ptáků.

Kurz byl podle něj velmi intenzivní, filipínští zoologové ale odlétali s obavami, jestli jen po těch čtrnácti dnech dokážou sami odchovat mládě orla. Domluvili se proto, že jim liberečtí chovatelé přijedou na podzim, kdy na Filipínách probíhá hnízdění orlů, pomoci. Vyrazili tam v půlce září.

Odchov mláděte na Filipínách

„A ukázalo se, že v perfektní datum, protože přistáli jsme 16. září v Manile na letišti, kde nás vítal ředitel Philippine Eagle Foundation, což je ta organizace, která se tím orlem zabývá, a říkal mi: Pojď se podívat, pojď se podívat! Ukazoval mi telefon - před 20 minutami mu přišla fotka, že první samice snesla první vejce,“ sdělil liberecký zoolog.

„Měli jsme spoustu plánů, jak v Manile půjdeme ještě někde na velvyslanectví, všechno jsem to ale zrušil. Bylo potřeba se okamžitě soustředit na to, že někde na hnízdě několik tisíc kilometrů od místa, kde my jsme v tu chvíli stáli s neuměle zabalenou líhní, že musíme tu líheň co nejrychleji dostat k tomu vejci, aby do ní mohlo být přesunuto. Takže jsme všechno překopali, letěli jsme tam nonstop, bez jakéhokoliv odpočinku, a všechno dopadlo dobře, protože líheň dorazila na místo vlastně jen den a půl po tom, co bylo sneseno vejce,“ doplnil Jan Hanel.

Jak pokračoval odchov mláděte orla opičího na Filipínách, jak tam bylo obtížné přepravit speciální líhně, jak se ochrana kriticky ohroženého druhu protnula s mezinárodní politikou, ale i co dnes orel opičí pro Filipínce znamená, se dozvíte v záznamu pořadu Setkání u mikrofonu.