Kurzy o podnikání v Tanzanii vede student liberecké univerzity. Pravý poklad Afriky jsou děti, říká

Čtěte také

Experiment s měřením světla odraženého od trávy může zemědělcům pomoct s odhadem výnosů

Tanzanie patří podle OSN mezi nejméně rozvinuté země na světě. Před dvěma a půl roky tam odletěl v rámci projektu Děti Afriky dobrovolničit Ondřej Linhart. Tehdy na rok přerušil své doktorské studium na Ekonomické fakultě liberecké univerzity, ale vazby s fakultou nezpřetrhal.

K původní výuce na základní a střední škole přibyly kurzy pro pastory a středoškolské učitele. Učil je projektový management a předmět zaměřený na start-upy, tedy rozvíjení podnikatelských záměrů. Teď byl Ondřej opět v Tanzanii pomáhat a tak trochu kontrolovat rozjeté projekty.

„Záměr, který z toho například vznikl, je založení prasečí farmy na střední škole, kdy se studenti budou v hodinách učit chovat prasata, a zároveň z toho bude zisk, částečně pro školu a částečně pro projektového manažera,“ vzpomíná na projekt, který vznikl při jeho první návštěvě Tanzanie.

Letos Ondřejem jela do Tanzanie i studentka Fakulty zdravotnických studií Michala Seidelglancová. Na soukromé základní škole vyučovala první pomoc.

„Byla jsem nadšená z toho, jaké mají znalosti ohledně první pomoci a lidského těla, i na té základní škole,“ popisuje Michala. Spolu s Ondřejem se nedávno z Tanzanie vrátili.

„Předtím jsem tam byl skoro rok, tak se mi ta jejich červená půda hodně zadřela pod sandále,“ usmívá se Ondřej. „Po semestru tady jsem si potřeboval trochu odpočinout, ale zároveň jsem to chtěl spojit s něčím užitečným. A to byla právě kontrola těch projektů,“ dodává.

Zmíněný chov prasat na luteránské střední škole běží a je ziskový. Vše funguje a první rok v Tanzanii přináší ovoce i díky tamnímu vizionáři jménem Martin Tango, který pokračuje v započaté cestě vzdělávání.

„Rozhodl se vybudovat něco jako podnikatelský inkubátor pro řemeslníky, aby se naučili podnikat, a zároveň ty věci i vyrábět,“ představuje ho Ondřej, podle kterého Martin Tango pochází ze skromných poměrů.

„Je to člověk, který se narodil v opravdu nuzných podmínkách, v hliněno-slaměnné chatrči. Dneska je to jeden z nejúspěšnějších manažerů v oblasti. Vlastní tři základní školy a podporuje i několik malotřídek v buši,“ prozrazuje o něm.

Michala se do Afriky vracet nebude, chce v Čechách získávat pro Tanzanii další dobrovolníky. Ondřej o návratu nemá pochyb. „Když lidi jezdí do Afriky, chtějí vidět safari, Kilimandžáro, Zanzibar. Ale ten pravý poklad Afriky jsou děti a místní obyvatelé,“ zdůrazňuje.

Jeden z dalších možných projektů by se podle něj mohl týkat turismu a přibližovat opravdový život v Africe. Tamním obyvatelům chce pak ukázat, jak s turismem pracovat.