Komunální volby 2022 – speciál ze Semil
V letošním roce kandiduje v Semilech 5 politických subjektů. Je to o 3 méně, než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo 8 subjektů.
Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.
- Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří v regionu k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
- Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
- Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
- Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, který město koupilo?
Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.
Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.
Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.
Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Semilech:
ANO 2011
1. Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří v regionu k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
Nebylo by fér slibovat lidem, že budeme usilovat o snížení ceny vody na Semilsku, když je infrastruktura, kterou proudí až do kohoutků, zastaralá a potřebuje obnovu. Přestože už do ní město v posledních letech hodně investovalo, rozvoj a investice do vodovodů a kanalizací budou pro nás i dál prioritou. Když není kvalitní infrastruktura, není voda, což si občané jistě uvědomují.
2. Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
Koupaliště je jistě bezvadná věc, ale spočítali jsme si, že by se jeho provoz v Semilech nevyplatil, protože u nás za rok máme jen zhruba 30 „koupacích“ dní. Raději bychom vybudovali menší celoroční bazén u sportovního centra, kam by se mohlo chodit celoročně. Ocenili by to jistě školy, školky i občané, kteří by tak nemuseli trávit čas cestováním jinam a mohli by si zaplavat přímo v Semilech.
3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
Město toho bohužel moc nezmůže, tady musí zakročit vláda. Vždy ale bude připravené podat pomocnou ruku lidem, kteří se kvůli vysokým cenám nejen energií dostávají do sociálních problémů. Podporujeme také investice města do získávání energie z obnovitelných zdrojů, například do solárních panelů na městských budovách. Čím menší bude mít město náklady na energie, tím méně lidé zaplatí za služby pro občany. Zároveň věřím, že se podaří v naší zemi uzákonit komunitní energetiku, to znamená, že se například přebytek energie v jedné budově bude moct využít bez dalších poplatků v jiné budově s větší spotřebou.
4. Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, který město koupilo?
Střecha je opravená a letos se v městském rozpočtu našly i peníze na výměnu části oken a dveří. V tom se musí pokračovat i v dalším roce. Co se týče využití, budeme usilovat o to, aby se v části hotelu vybudovaly městské byty. Chybí nám byty startovací i chráněné bydlení. Zbytek hotelu by mohl fungovat jako depozitář města nebo ubytování pro turisty. Když jich do Semily přijede autobus, nemají kde složit hlavy.
KSČM a nezávislí
1. Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří v regionu k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
V tomto ohledu plánuji navázat užší spolupráci s Nadačním fondem Pravda o vodě a zužitkovat dobrou praxi tohoto fondu, která v různých městech ČR vedla ke snížení cen vody pro obyvatele.
2. Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
Koupaliště v Semilech považuji za jednu z priorit a budu se snažit o to, aby vzniklo. Místo pro jeho vybudování se nabízí v místě bývalého koupaliště. Pokud by se našel soukromý subjekt, který by chtěl krytý bazén s venkovním koupalištěm vybudovat, v úvahu přichází i zajímavá lokalita v Řekách.
3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
Jedná se o celorepublikový problém, a proto budu z pozice zastupitele usilovat o to, aby město Semily organizovalo ve spolupráci s dalšími městy kroky, které budou tuto situaci zlepšovat. Což znamená vyvinout tlak na naší vládu, aby přehodnotila svoji hospodářskou strategii.
4. Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, který město koupilo?
S ohledem na dosavadní rozsáhlé investice našeho města nepovažuji tuto záležitost za prioritu v tomto volebním období. Pokud by však bylo reálné tento objekt předělat na skromné byty sociálního charakteru (například startovací byty pro mladé), tak se budu snažit o prosazení takového řešení.
ODS s podporou KDU-ČSL
1. Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
Je nutné snížit cenu vody, a to lze docílit společným jednáním s dalšími městy a obcemi, které jsou členy VHS. Doporučujeme provedení finančního a personálního auditu vodohospodářského sdružení, který by mohl najít úspory v provozních výdajích, dále navrhujeme refinancování úvěrů (vhodnější podmínky úrokových sazeb) nebo ev. odložení neakutních plánovaných investic. Pokud se nenajdou rezervy na snížení ceny vody, chceme usilovat, aby alespoň nedocházelo k dalšímu navyšování ceny v následujícím období. Je neúnosné, aby naši občané platili jednu z nejvyšších cen vody v České republice.
2. Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
Nejvhodnějším řešením by byla realizace krytého bazénu, který by byl pro obyvatele celoročním přínosem. V rámci současné finanční situace města to není bohužel reálné. Budeme tedy nejprve usilovat o zřízení říčního koupaliště na Ostrově. Nejde o žádnou novinku. Koupaliště zde bylo zřízeno Klubem českých turistů v roce 1929 a jeho součástí byl například i volejbalový kurt. Je to nejrychlejší a finančně nejméně náročná možnost, jak nabídnout občanům a návštěvníkům Semil příjemné ochlazení v horkých letních dnech. Inspiraci čerpáme i z projektu Žlutá plovárna na Malé Skále, který všichni dobře známe. Současně se budeme snažit nabídnout bývalé prostory koupaliště v rámci PPP projektu. To znamená, že jde o dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným a soukromým subjektem, přičemž soukromý subjekt vynakládá vlastní zdroje a nese část rizika spojeného s investicí. To obvykle zahrnuje soukromé financování, konstrukci a správu objektu výměnou za příslib budoucích plateb z veřejného sektoru.
3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
Není možné, aby město suplovalo stát formou finančních příspěvků občanům. Počítáme ovšem s tím, že energetický manažer města Semily bude podávat zájemcům ze strany občanů města, bytových samospráv a podnikatelů kvalifikované informace týkající se možností eliminace finanční zátěže způsobené růstem cen energií. Vše bude probíhat formou neplaceného poradenství o dotacích, příspěvcích, možností změn vytápění, ohřevu vody, změny dodavatele energie.
4. Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, které město koupilo?
Prostory hotelu plánujeme využít pro rozšíření ubytovacích kapacit ve městě, a to při zachování historického rázu budovy. Ve městě Semily tato ubytovací kapacita výrazně chybí, zejména v kombinaci s využitím KC Golf pro konání konferencí nebo sportovních či jiných událostí, kdy není v Semilech možno ubytovat větší množství účastníků těchto akcí. Na rekonstrukci a rozvoj chceme maximálně využít všechny dostupné grantové programy z EU. Rekonstrukce a provozování hotelu by samozřejmě podpořilo zaměstnanost občanů Semil a napomohlo by k rozvoji cestovního ruchu. Semily jsou z tohoto pohledu v geograficky výhodné poloze na rozhraní Českého ráje, Krkonoš a Jizerských hor.
SPOLU
1. Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
Snižovat cenu vodného a stočného na území města nepůjde. Ohromné cenové nárusty ve světě i u nás ovlivňují také vodárenství. Půjde hlavně o to, jak co nejvíc ztlumit růst ceny. Oproti sousedním významným vlastníkům jsme v posledních letech měli daleko menší meziroční nárusty, až se k nám všichni cenově přiblížili. Očekáváme, že cenu vodného a stočného prostě budeme v příštích letech zvyšovat jen v řádech procent, což bude oproti růstu cen jiných energií násobně méně.
2. Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
Většina obyvatel našeho města chce, aby Semily měly plavecký stadion, který by byl navržen jak pro koupání v otevřené přírodě, tak i pro plavání v krytém bazénu. Stačí se jen podívat do okolních měst, např. do Vrchlabí nebo do Nové Paky. Nejdůležitější je však v první řadě zpracovat generel architektonického řešení všech sportovišť na Luční.
3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
Současnou situaci město nevyřeší. Tato otázka je pro naši vládu, která by měla nabídnout lidem a firmám konkrétní řešení energetické krize a neustálého zdražování.
4. Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, který město koupilo?
Uvidíme, jak dopadne žádost města o začlenění objektu do chráněné památkové péče. Možností využití je celá řada – od malometrážních bytů až po byty sociální.
Volba pro Semily
1. Usilovali byste o snížení ceny vody, která patří v regionu k nejvyšším v zemi? Pokud ano, jak?
O nezvyšování ceny vody usilujeme po celé volební období. Bohužel je rozhodování ve VHS Turnova nastaveno tak, že město Semily má pouze 2 hlasy z 28. Je to jeden z problémů, na který poukazujeme a to nemožnost ovlivnit cenu vody a další. Proto jsme iniciovali návrh nových stanov VHS Turnov, které by tuto situaci řešili, ale nebyly přijaty. Je třeba obnovovat a opravovat vodohospodářskou infrastrukturu, a to se velmi daří, avšak bylo by to možné nižním tempem a tedy nezvyšovat cenu vody. Musíme především zabezpečit dostatek kvalitní vody a její čištění. Proto byly v úpravně v Příkrém vybudovány podzemní vrty.
2. Mělo by město uvažovat o vybudování vlastního koupaliště, a pokud ano, na jakém místě by mělo být?
Koupaliště je stabilně předvolebním tématem. Možná nepopulárně, ale v nadcházejícím období nás čekají jiné projekty a výzvy. Obáváme se nárůstu cen energií a investovat finance do koupaliště nese nejen desítky milionů korun v počátku, ale pak na provoz. V průměru 30 koupacích dní nikdy nepokryje náklady na provoz. Město potřebuje investovat do bytů, dopravy, škol a sociální oblasti. Navíc je koupaliště dostupné v blízkém okolí. V Košťálově letos probírá rekonstrukce za 40 mil. Kč. Jednou se k této myšlence vrátíme, ale nyní je třeba především hledat úspory energií a vybudovat zásadní dopravní stavby – nový most přes Jizeru, dopravní terminál, atletický stadion a regeneraci sídlišť.
3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
Připravujeme koncepční strategický dokument rozvoje energetické soustavy. Budeme hledat nové alternativní možnosti výroby tepla a elektrické energie s ohledem na místní zdroje a snažit se o co největší nezávislost. Kombinovat možnosti jako jsou solární panely, dřevní štěpka, tepelná čerpadla adt. Znovu chceme otevřít debatu nad centrálním vytápěním. V městských budovách budeme hledat úspory energií – svítidla, splachování, regulace atd.
4. Co by se mělo udělat s bývalým hotelem Centrum, který město koupilo?
V současné době se snažíme co nejdříve vyměnit okna ve dvou patrech a umožnit tak zde ubytování ukrajinských uprchlíků. Hotel bohužel bývalí majitelé neudržovali a tak jsme museli opravit střechu a v opravách budeme pokračovat. Hotel je součástí komplexu KC Golf, který chceme zapsat jako kulturní památku a tedy i k hotelu budeme přistupovat s citem a ohledem na kulturní dědictví. Zvažujeme také v části hotelu umístění depozitáře muzea, nebo archivu úřadu, obojí velmi potřebujeme. Tedy kombinace ubytovacích prostor a využití pro město a jeho organizace. Nikoli komerční využití.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.