Kdo si hraje, nezlobí. Zahradní železnice ve Střížově vznikla z ryzího nadšenectví

6. říjen 2016
Česko – země neznámá

Ve Střížově, malé vesničce na Olomoucku nedaleko Litovle, funguje unikátní zahradní železnice. Přímo u svého domku ji postavil Karel Váňa. Je krásnou ukázkou toho, že když si člověk chce hrát, může vzniknout pozoruhodná atrakce. Jak sám její tvůrce přiznává, je to pro něj hlavně hra.

Střížov je malá vesnička na svazích Zábřežské vrchoviny nedaleko Drahanovic. To je také místo, kam se dá při cestě do Střížova nejblíže dojet vlakem. Když se poutník vydá hlavní ulicí Střížova směrem vzhůru, kousek od místní kaple, může za vraty jednoho z domů z ničeho nic uslyšet houkání vesnické lokálky a neomylný zvuk parní lokomotivy.

Pokud se osmělí a vstoupí do branky s mašinkou, pravděpodobně tam najde Karla Váňu, stavitele, projektanta, provozovatele a železničního podnikatele v jednom, a kolejiště dráhy proplétající se mezi květinami, keříky a stromy jeho zahrady.

Karel Váňa prý při stavbě železnice čerpal náměty z kolejišť zejména úzkorozchodných drah. Inspiroval se však i na svých pracovních cestách po železnici a také při čundrech po krajině milé jeho srdci. A tak vznikla dráha, poměrně členitá, jejíž celková délka se pohybuje kolem 100 metrů. Kromě několika mostů a tunelů je zde i seřazovací nádraží a také více či méně reálná krajina. Karel Váňa je zřetelný patriot, neboť nechybí stanice Drahanovice – Střížov a na vlacích nápis Haná.

Železnice je opravdu zahradní

Karel Váňa si nenechává svou železnici jen pro sebe, dveře jsou otevřené pro všechny návštěvníky Střížova. Otevírací dobu i další podrobnosti k zahradní trati najdete na webu http://www.zahradnizeleznice.cz/.

autor: kbz
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.