Karel Hubáček známý neznámý. Muzeum představuje architekta nejen jako autora vysílače na Ještědu

Muzeum vystavuje modely staveb, dobové fotografie, plány i vizualizace méně známých projektů architekta Karla Hubáčka, jako je třeba kino Máj v Doksech, kulturní dům v Teplicích nebo věž hydrometeorologického ústavu v Libuši.

10 fotografií

Na výstavě jsou k vidění také snímky fotografa a horolezce Viléma Heckela, který zahynul jako člen Expedice Peru 70.

„Vilém Heckel v 50. letech pracoval pro různá resortní ministerstva. V druhé polovině 50. let zaznamenal také výrobu v automobilce Liaz, odštěpném závodu v Mnichově Hradišti Haškově. Patří k neznámým a raným dílům architekta Karla Hubáčka, a možná vůbec prvním,“ vysvětluje kurátor výstavy Jakub Potůček.

Na fotografiích jsou montážní haly zevnitř, dělníci, kteří cosi montují. „Tohle je železobetonový monolitický skelet, který vzniká v době, kdy se ve stavoprojektech v civilní architektuře tlačí dogma sovětského socialistického realizmu. Ale v průmyslové sféře, kde byl nedostatek architektů, a možná proto tam dávali ty mladíky, se jede meziválečná průmyslová architektura v duchu funkcionalismu,“ popisuje kurátor.

„Později ještě Hubáček projektuje nějaké výrobní haly na konci 50. let, ale tam už se setkává s prefabrikací, kterou pak důsledně rozvádí v takzvaném vlastním domku. Ale o konstrukci jeví zájem už v prvním svém významném díle, na kterém spolupracoval s architektem Binarem a dalšími, a to je Kino Máj v Doksech,“ dodává.

Výstava představuje také spoustu dokumentů, fotografií, modelů, i rýsovací potřeby a rybářský prut Karla Hubáčka.

„Kromě mnohých návrhů, tedy skoro všech základních návrhů toho podstatného, co navrhoval Karel Hubáček, návštěvníci uvidí i jeho osobní předměty, jako připomínky jeho asi hlavní životní vášně, kromě architektury, což bylo rybaření. Je tady jeho rybářská stolička i rybářský prut, a pár dalších osobních věcí,“ doplňuje spolukurátor výstavy Luděk Lukuvka.

A pak je tam i spousta návrhů, vyfotografovaných modelů a kreseb, které se nerealizovaly.

„První důvod: Příliš progresivní estetika, která překročila dobovou možnost chápání. Další jsou samozřejmě ideologické důvody. V Liberci probíhal velmi dramaticky rok 1968, po Praze asi nejvíce, a shodou okolností zde pobýval Václav Havel a další lidé, a vznikla tady takzvaná Liberecká výzva. To byl jeden z důvodů, který Karla Hubáčka uvedl v nevoli. A odmítl se podepsat pod dokument, který zpětně souhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy,“ objasňuje kurátor.

V čem byl architekt Hubáček inovativní? A co ještě Severočeské muzeum v Liberci v expozici Karel Hubáček známý neznámý vystavuje? Poslechněte si reportáž.