Gabriela Soukalová je neuvěřitelně hodná holka se srdcem na dlani, říká spisovatel Martin Moravec

Podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů jsou jeho rozhovory s kriminalistou Josefem Marešem a záchranářem Markem Dvořákem dvě neprodávanější knihy roku 2023. Hostem Záletů je novinář a spisovatel Martin Moravec.

Martin Moravec se narodil v Rychnově nad Kněžnou, na gymnázium chodil do Dobrušky, žurnalistiku vystudoval v Praze. Svou kariéru začal v redakci Orlických novin. Od roku 1999 pracoval v Mladé frontě Dnes, nejprve jako sportovní reportér, od roku 2006 vedl čtvrteční magazín. V jedné z charakteristik mého hosta se píše: „Mám rád tenis, slunce, španělštinu a margotky.“

První otázka je nejdůležitější.

Kdybyste vedl rozhovor sám se sebou, na co byste se sám sebe zeptal jako první?

Já vždycky říkám, že první otázka je nejdůležitější, protože po ní člověk knížku nebo rozhovor buď odloží, nebo pokračuje. To jste mi dala velmi složitou první otázku. Sám sebe bych se asi zeptal: „Proč to vlastně dělám všechno.“

A co byste si odpověděl? Protože jsem ještě nenašel v životě nic, co by mě bavilo víc.

Píšete, že Gabriela Soukalová je nejhodnější holka, kterou jste kdy v životě potkal. V čem všem?

Ve všem. To je holka, která má prostě srdce na dlani. Já říkám, že kdybyste šla po ulici a vypadlo vám něco z kapsy, třeba rukavice, tak ona za vámi půl kilometru poběží, aby vám to podala, ještě se omluví, že vás zdržela. Ona by to dobro rozdávala.

Martin Moravec s Alenou Zárybnickou natáčí Zálety|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Jak mluvíte s člověkem v okamžiku, kdy vám je dopředu jasné, že se budete dotýkat pro něj velmi nepříjemného tématu? Jak si poradíte s tou hranicí zvědavosti, zvídavosti, drzosti?

Já jsem s tímhle nikdy neměl potíž a vlastně nevím, z čeho to plyne, protože v soukromém životě docela stydlivý jsem, asi se snažím otázky pokládat tak, aby se ten člověk neurazil. Vždycky má ten člověk šanci říct: „Ne, sem vás už nepustím.“ Mockrát se mi to nestalo, mockrát jsem si se svými respondenty pobrečel při rozhovoru a vždycky to tak nějak vyplynulo. Samozřejmě to není tak, že takhle uhodím hnedka první otázkou, je potřeba k tomu dojít nějakou cestou.

Volba toho, komu obětujete a zároveň dáte rok svého života, musí být těžké rozhodování…

Je to strašné, ale i pro ně, protože oni tím stejně tak stráví hodně času, možná víc než si mysleli. Pro ně to je ještě možná horší, ne počtem hodin, ale tím, že se svěřují do rukou někoho, koho do té doby neznali, a to platilo ve všech těch případech.

Zkušený novinář Martin Moravec, autor oblíbených knižních rozhovorů|foto:archiv Martina Moravce

Máte na svém kontě asi devět 13. komnat. Kdybyste měl říct, která třináctka vám dala nejvíc zabrat, s kým jste se nejvíc trápil, a to v dobrém smyslu slova, aby to dobře dopadlo…

Já se vrátím k  trémě, o které jsme mluvili. 13. komnaty jsem točil z dnešního pohledu jako mladý kluk, tak když jdete za někým, jako je Zdena Mašínová, věděli jsme, že se moc nebudeme bavit o jejích bratrech, to pro mě nebylo téma, mě zajímalo to, co si prošla ona. To byla jedna věc.

Druhou asi zmíním Kláru Pollertovou-Trojanovou, protože tam zase bylo nejtěžší přesvědčit ji, aby o těch svých depresích promluvila, protože ona nechtěla, kývla až na argument, že to může spoustě lidem pomoci. Ta 13. komnata měla tenkrát obrovskou sledovanost a obrovský dopad. Myslím, že ještě spoustu let Kláře na ni diváci reagovali. Tyto dvě bych vybral.

Poslední otázka od umělé inteligence: Martine, jakou byste dal radu aspirujícím novinářům nebo těm, kteří se chtějí pustit do psaní sportovních reportáží? Jaké jsou podle vás klíčové dovednosti a postupy, které by si měli osvojit, aby byli úspěšní v tomto oboru?

Ono to neplatí jenom o sportu, ale o každém oboru. Jde o to mít ho rád, ale nebýt zase úplně extrémní fanoušek, protože by tam pořád měla být nějaká nezávislost. Pak už je důležitých jenom pár věcí – nebát se, mít nadšení, jít do toho po hlavě. Možná to uzavřu tím, že když si nabijete hubu, tak si ji nabijete a půjdete dělat něco jiného.

Jaká byla jeho první kniha? Jak moc byl nervózní při rozhovoru s Petem Samprasem? Jak vzpomíná na setkání s Karlem Gottem? Co se naučil od svých respondentů?