FOTO: Skláři na Českolipsku vyrábějí křišťálové trofeje pro Ceny Thálie. Každý kus je originál
Skláři v Lindavě u Cvikova pracují na trofejích pro divadelní ceny Thálie. Umělci si zhruba čtyřicet centimetrů vysoké sošky převezmou na podzim v Národním divadle.
Na výročních cenách Thálie, které vznikají v lindavské sklárně Ajeto, pracuje tým sklářů v huti a v brusírně.
Podobu trofeje ve tvaru vázy zdobené broušenou benátskou maskou navrhl novoborský architekt a designér Bořek Šípek už před 15 lety a od té doby se nezměnila. Ceny totiž tvoří jeho bývalí kolegové. „Bořkovy věci jsou pro mě srdeční záležitostí, takže to dělám velice rád,“ říká jeden ze sklářů.
Benátská maska je vyrobena ručně ze sodnodraselného křišťálu. Každé z originálních děl měří asi čtyřicet centimetrů a váží okolo tří kilogramů.
Ve skutečnosti musí skláři vyrobit soch více než je potřeba. „Objednávka od Herecké asociace byla na sedmnáct kusů,“ vysvětluje ředitel sklárny David Ševčík. „My jich děláme zhruba dvacet pět,“ dodává. Občas se totiž stane, že některá z křišťálových cen během uměleckého opracování praskne.
Ceny Thálie se budou udílet na podzim
Předávání ocenění se proti minulým letům posouvá z jara na podzim. Podle prezidenta Herecké asociace Ondřeje Kepky je hlavním důvodem to, že divadlo žije hlavně od září do června. Vznikla také nová kategorie, a to pro alternativní a loutkové divadlo. V té se ale nebude udělovat cena pro mužského a ženského protagonistu, jako ve zbylých kategoriích, jimiž jsou činohra, opera, hudebně-dramatické žánry a tanec.
Nominace do 26. ročníku divadelních cen Thálie oznámí Herecká asociace 10. září, vítězové si skleněné ceny převezmou v Národním divadle 5. října.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
