Archeologové: Hrad Kost v Českém ráji je pravděpodobně téměř o 100 let starší
Historie hradu Kost se zřejmě bude přepisovat. Historické prameny uvádí, že hrad vystavěl Beneš mladší z Vartemberka, ale na základě odhalení zbytků věže, která má pocházet ze 13. století, to byl nejspíš někdo jiný. „Vypadá to, že se do toho opřel už jeho otec nebo děd,“ říká tamní kastelán.
„Hledíme na dosud neznámé zbytky zdiva patrně dosud neznámé stavební etapy hradu. Působí to archaicky. Navíc tento čtverec neznáme z žádných historických map. Vypadá to, že jde o to nejstarší, co na hradě máme,“ říká archeolog Radek Novák a ukazuje pozůstatky zdiva z lámaných kamenů. Nikde jinde na památce použity nejsou.
Archeologové předpokládali, že na severním parkánu hradu Kost najdou historické stavení, například stodolu nebo chléb. Zbytky stodoly už odkryli, pozůstatky věže je překvapily. „Vůbec jsme nepočítali s tím, že nalezneme takovouto strukturu,“ přiznává Novák.
Můžeme říct, že hrad Kost se ve své historii posouvá o dalších 100 let. Tedy do 13. století. Je to pro nás úžasné překvapení.
kastelán hradu Kost Jan Macháček
Archeology čeká ještě hodně práce a zejména bádání. Přesto potvrzují kastelánova slova, byť ne s takovou jistotou. „Je dost pravděpodobné, že to posune stáří hradu až o 100 let. Zatím to vyvozujeme ze souvislostí, přímé důkazy teprve budeme získávat,“ vysvětluje Novák.
„Dá se říct, že hrad založil jiný rod, než Vartemberkové v první polovině 14. století,“ dodává Novák. Do pátrání se pouští i kastelán Macháček. „Předpokládali jsme, že vše bylo postaveno díky Benešovi z Vartemberka, který byl dosavadně první majitel, ale vypadá to, že se do toho opřel už jeho otec nebo děd,“ popisuje Macháček.
Na otázku, kdo hrad Kost skutečně postavil, bude možné odpovědět za několik měsíců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.