Židovský hřbitov v Turnově pochází z doby Albrechta z Valdštejna. Částečně ho poničila stavba mostu

První písemná zmínka o židech usazených v Turnově je z roku 1527. Pravděpodobně již v této době byl v Turnově židovský hřbitov, protože mezi první povinnosti židovské obce patří obstarání místa pro ukládání zesnulých. Doložený je ale až vznik dodnes dochovaného židovského hřbitova. Podle zkoumání historika Pavla Jakubce byla smlouva o koupi pozemku pro židovský hřbitov uzavřena v pátek 30. září 1625. Pozemek za městskými branami Židům prodal Albrecht z Valdštejna, který do Turnova přivedl nové židovské osídlence.

Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1649. Až do 19. století jsou nápisy na náhrobcích výhradně v hebrejštině. Kromě jména zesnulého a letopočtů jsou na náhrobku uvedeny i další údaje jako část jeho rodokmenu, kolik měl dětí a jakou práci vykonával. Jde v podstatě o jakousi matriku.

Nejstarší náhrobky se nacházejí v severní části hřbitova, což je ta pod mostem. Hřbitov byl za svoji existenci dvakrát rozšířen. Od 40. let 19. století se na náhrobcích objevuje němčina a od přelomu 19. a 20. století i čeština. Na hřbitově je asi 550 náhrobků a odpočívají na něm například předci Pavla Tigrida a spisovatele Ivana Olbrachta.

V 19. století byl na hřbitově hřbitovní neboli pohřební dům, který se také dochoval. „Zajímavostí pohřebního domečku je kamenný stůl z jednoho kusu břidlice, od kterého vede v podlaze odtokový kanálek ven z domečku. Stůl se používal k rituální očistě zesnulých před pohřbem,“ vysvětluje Eliška Gruberová, ředitelka příspěvkové organizace Turnovské památky a cestovní ruch. Další zajímavostí domečku je pamětní deska se jmény Židů z Turnova a okolí, kteří se nevrátili z koncentračních táborů. Poslední pohřeb na turnovském židovském hřbitově proběhl v roce 1956.