Ze zříceniny Zbořený Kostelec uvidíte krásný meandr řeky Sázavy

20. říjen 2016
Česko – země neznámá

Hrad Zbořený Kostelec ve Středočeském kraji založil král Václav II. jako strážní hrad na řece Sázavě. Kdo k hradu stoupá od řeky, má pocit, že zřícenina vyrůstá přímo ze skály. Přestože z kdysi výstavního hradu zbylo už jen torzo, skála nad řekou Sázavou a překrásný výhled láká stále více návštěvníků.

Ze strany od řeky Sázavy byl hrad díky vysokému skalnatému ostrohu nedobytný. Ze strany hlavního přístupu ho chránil padací most nad hlubokým příkopem. Za Jana Lucemburského přišel do soukromých rukou několika šlechtických rodů, které ho využívaly jako své sídlo.

Přestože vznikl jako hrad strážní, byl nakonec dvakrát dobyt. Poprvé v roce 1450 dobyvatelem Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, který uvnitř hradu provedl velké úpravy a dostavbu nového paláce. Definitivně ho dobyl a znovu pobořil Jiří z Poděbrad v roce 1467.

Právě původní hradby dnes nabízejí překrásný pohled na řeku Sázavu, kterou uvidíte i za jasné noci. Působivé jsou také hradní zdi. Na stavbu se totiž využila místní načervenalá tmavá žula, která se nachází v celé oblasti.

Pohled na řeku Sázvu při přechodu lávky přímo pod hradem

Tato okrasná žula zvaná peceradské gabro je jedna z nejtvrdších a byla mimo jiné použita i na pomník Jana Amose Komenského v Naardenu. Tmavé zdi zříceniny v kontrastu s výhledy do okolí zanechají v každém návštěvníkovi silný zážitek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.