Žabí festival v Oldřichově v Hájích na Liberecku přiblížil návštěvníkům život obojživelníků

„Než je pustím, můžu vám je ukázat. Tady je velká samička a na ní malý sameček, už si ji hlídá,“ vysvětluje Alena Hlídková z ekocentra Střevlík.

Má plný kyblík žab a čolků. Opatrně je přenesla ze sběrných nádob, do kterých díky umělým bariérám obojživelníci vlezou a tím pádem si zachrání život. Po silnici, přes kterou by museli cestou k Šolcovu rybníku přeskákat nebo se přeplazit, jezdí několik desítek aut za minutu.

Ochránci přírody pořádají Žabí festival proto, aby nejen seznámili děti a dospělé s tím, jak bariéry fungují, ale také s životem obojživelníků.

„Tohle je skokan, poznáte ho od ropuchy poměrně snadno. Kromě toho, že nemá bradavičnatou kůži, má charakteristické hnědé skvrny za očima a chybí mu pro ropuchy typické jedové žlázy. Ropuchy jsou jen mírně jedovaté. Vidíte, že na ni sahám rukou a ta ruka mi nečerná a neupadla mi,“ ukazuje Hlídková.

Ředitel Střevlíku Radek Hromádka představuje zábrany vinoucí se podél dlouhé silnice.

„Zhruba po dvaceti třiceti metrech jsou oranžové kolíčky, u kterých je vždycky zakopaný kbelík, což jsou pasti na obojživelníky. Když se teď na jaře probudí tady ve svém zimovišti a chtějí se dostat k rybníku, kde kladou vajíčka, my jim v tom zabráníme tou bariérou,“ popisuje Hromádka.

Díky mobilním zábranám se žáby nedostanou na frekventovanou silnici|foto: Ivana Bernáthová

Jak návštěvníkům vysvětluje, než se ropucha přplazí na druhou stranu silnice, trvá jí to okolo jedné hodiny, někdy dokonce až dvě.

Ochránci přírody zorganizovali Žabí festival jako exkurzi. Přijelo ale tolik lidí, že se někteří vymkli kontrole a sbírali žáby po lese sami. To se však organizátorům nelíbilo.

„Nic s nimi nemáte dělat, tady to dělají odborní pracovníci.Ty žáby jsme tady nechali proto, aby je mohli vidět i jiní lidé,“ napomíná neukázněné návštěvníky Radek Hromádka.

Sběr žab by tedy lidé měli nechat pouze na odbornících, aby se vzácným obojživelníkům víc pomohlo, než ublížilo.