Za stavbu mohyl z balvanů, takzvaných kamenných mužíků, hrozí v Krkonoších pokuta

„Asi by je neměli stavět, když přemísťují kameny, Krkonoše jsou národním parkem,“ kroutí hlavou nad stavěním kamenných mužíků, které slouží jinde ve světě jako turistické ukazatele, turista, který jel na výlet na Benecko.

Kamennou mohylu zatím na rozdíl od cyklisty Honzy z Kutné hory neviděl.

"Shodou okolností jsme byli na Mumlavských vodopádech a tam je spousta takových těch pyramid z oblázků. Některé se nám docela líbily, mám jich asi deset vyfocených. Tady to ale není nic natrvalo, větší proud vody to spláchne,“ míní Honza.

"Lidé si myslí, že kámen je neživá věc. Do jisté míry, ve vztahu k našemu lidskému životu, to opravdu neživá věc je. Ale ten kámen, celé to okolí těch kamenů se vyvíjí, neustále se pohybuje, odborně tomu říkáme mrazové půdy. A když si uvědomíte, že se v průběhu desítek tisíc let ty kameny přesouvají, mění polohu, a vytvářejí dokonce unikátní obrazce v té zemi, tak je to z tohoto geologického pohledu vlastně živý jev,“ říká Radek Drahný z Krkonošského národního parku.

A tento živý jev podle něj turisté svévolným přemístěním kamenů zničí. Největším problémem je přitom stavění mužíků v nejvyšších partiích hor - v kamenných mořích nad hranicí lesa.

"Tito kamenní mužíci jsou v zahraničí používáni jako navigační body. V Himálaji nebo v jiných koutech hor se s nimi setkáte, když putujete od mužíka k mužíku. V Čechách to postrádá zcela smysl, protože máme výborné značení Klubu českých turistů, podle kterého se špatně zabloudí,“ je přesvědčen Drahný.

Krkonoše ale nejsou pískoviště, kde se dají stavět bábovičky vyklápěné z cizokrajných formiček. Příklady navíc táhnou a za chvíli bychom měli podle Drahného na unikátních kamenných mořích v Krkonoších nové pohoří z kamenných mužíků:

Rozcestník|foto: Standa Soukup

"Když postavíte jednoho, tak za týden jich tam máte dalších dvacet třicet. Lidé jsou chytlaví. Každý chce mít v horách svůj podpis. To je to riziko."

Proto ochránci přírody každého kamenného mužíka, kterého objeví, citlivě rozebírají a snaží se kameny dát na původní místo. Zatím k pokutě nesáhli, ale pokud si turisté nedají říct, začnou kasírovat.

"Blokovou pokutu na místě do výše tisíce korun. Anebo zahájit v případě vyšší škody správní řízení a tam může být pokuta v řádu až desítek tisíc korun."

Správa Krkonošského národního parku umístila na řadě míst varovné cedule. Strážci parku také turisty neustále upozorňují na to, že kamenní mužíci jsou u nás tabu.

"Když strážce už někoho vidí a domnívá se, že by mohl tímto způsobem ničit přírodu národního parku, tak ho preventivně upozorní, aby to nedělal. Protože pro nás není důležité honit lidi v té lokalitě a ukládat jim pokuty, pro nás je podstatné, aby to ničení nedělali. To znamená odradit je dopředu,“ zdůraznil Radek Drahný z Krkonošského národního parku.