Z kdysi působivého hradu Velešína zbyly jen rozvaliny. Tyčí se nad přehradou

12. září 2016
Česko – země neznámá

Řeka Malše, která se v Českých Budějovicích vlévá do Vltavy, je po svém toku lemována mnoha zříceninami středověkých hradů. Jednou z nejvýznamnějších pevností byl ve své době velešínský hrad. Vznikl nejspíš ve 13. století. Zbyly z něj rozsáhlé rozvaliny na skalním ostrohu nad údolím řeky.

Dominantu městečka Velešín dnes tvoří tovární komín místních strojíren, údolí řeky Malše zatopily vody Římovské přehrady. Definitivně tak odřízly zříceninu místního hradu od samotného městečka. Zbytky hradu se nachází na protilehlém břehu. Pokud byste se k nim chtěli vydat z Velešína, musíte absolvovat šest kilometrů tam a šest zpátky.

První zmínka o hradu se nachází v listině z roku 1266. V první třetině 13. století byl založen jako královský hrad, pravděpodobně Přemyslem Otakarem I. nebo Václavem I. Výstavba měla zřejmě pomoci posílit královskou moc v okrajových a málo obydlených částech říše. Posádka se také patrně měla podílet na ochraně důležité obchodní stezky směřující do hornorakouského Freistadtu.

V držení královské komory ale hrad nezůstal dlouho. Roku 1265 vyměnil král Přemysl Otakar II. velešínské panství s Čéčem z Budějovic za Hlubokou a Budějovice. Později se hrad dostal do vlastnictví Rožmberků a v jejich rukách zůstal až do začátku 17. století.

Nový most přes hradní příkop

Do dnešní doby se na zřícenině dochovaly zbytky opevnění spolu s fragmenty půlválcové bašty a mohutné válcové věže, která je situovaná na úzkém skalnatém ostrohu nad řekou Malší. Najít můžete i zbytky hradní kaple. Zřícenina je volně přístupná a vede k ní modrá turistická značka z vesnice Sedlce. Trasa měří kilometr a půl a je pohodlně schůdná.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.