Vyhrát canicross se dá i s tím nejmenším psem – potvrdilo se v Liberci

Zazávodit si se psem přišlo na padesát běžců. „Je to už v názvu, proč to děláme. Pro zábavu, pro lidi, aby neseděli doma jak se říká na zadku, aby vyvenčili i svého psa. Je to dva v jednom,“ řekla o akci její pořadatelka Eliška Chmelařová.

„Běžíme tento závod poprvé. Mám jack rusella a je mu pět let. Ráda běhám a on také, tak řešením bylo toto, tedy canicross,“ řekla o sobě Denisa Dužárová.

Další ze závodnic měla psa trochu většího – psa Rafíka. Jak řekla, je kříženec německého ovčáka a ridgebacka. „Běhá se mu určitě lépe než mně,“ přiznala. Závodníci mají na sobě postroj stejně jako psi. Tahají psi páníčky? „Ti šikovní táhnou leckdy víc, než by si leckdy páníčci přáli,“ smála se. „Občas se snažím stíhat svého psa.“

Jakub Rinn běhá s Rimim, anglickým pointrem. A má za sebou deset závodů v caniscrossu. Jak to zvládl tentokrát? „Rimi to zvládal určitě lépe, bylo to docela náročný. Hlavně ten poslední kopec, ten byl šílený,“ netajil se zážitky v cíli.

Canicross Run for Fun v Liberci|foto: Lucie Fürstová

V kategorii žen a psů nad dvacet kilogramů zvítězila Michaela Srchová, která se chystá na mistrovství Evropy v canicrossu. Jak se dívá na to, že na závodě vedle profesionálů běží i amatéři. „To je určitě fajn. Lidé tráví čas venku spolu se psy. Jen ať ty závody takto pokračují.“

V kategorii juniorů dokázala Kateřina Ptáčková, že zvítězit se dá i s nejmenším psím závodníkem. S boloňským psíkem. „Běželo se nám krásně, až ten poslední kopec, to byl masakr. Ale ani jednou jsme se nezastavili, mám obrovskou radost.“

A co by doporučila těm, kteří chtějí začít? „Ať se ničeho nebojí. Stačí i krátká vzdálenost. Je to krásný pocit, člověk je se svým kamarádem. Já jsem se v tom našla a každý den mě to naplňuje.“

Radost z běhu tak měli na Run for Fun lidé i psi.

Canicross Run for Fun v Liberci - juniorka Kateřina Ptáčková s boloňským psíkem|foto: Lucie Fürstová