VIDEO: Bikeři se proháněli libereckým muzeem

28. březen 2018

Extrémní sport versus kulturní památka. Spojit nespojitelné se pokusilo Severočeské muzeum v Liberci. Freeride team Ještěd tam totiž uspořádal závody na horských kolech. 

300 metrů dlouhá trať vedla všemi expozicemi i po kamenných schodech a ochozech téměř 120 let staré budovy. To všechno je ale možné jenom proto, že je muzeum zavřené a všechny cenné exponáty jsou uložené v depozitářích. Čeká ho totiž kompletní rekonstrukce interiéru.

„Závod horských kol je něco, co by nikdo nepředpokládal v muzeu,“ říká kurátor muzea Luděk Lukuvka a pokračuje: „Všichni mají instituci zafixovanou usedle a seriózně a myslím, že když je k tomu příležitost, stojí za to to trošku narušit.“

Během závodu bylo muzeum plné návštěvníků, a přestože je kvůli rekonstrukci uzavřené, doslova žilo. „Chtěli jsme, aby muzeum bylo využité, když tu ještě není stavební firma,“ vysvětluje Ivan Rous.

Kolo slaví 200 let. Cyklisté si přijdou na své v libereckém muzeu

Návštěvníky nové výstavy překvapili cyklisté na vysokých kolech, na kterém se zkusila projet i redaktorka Českého rozhlasu Liberec Lucie Fürstová

Co je to drezína, kvadrocykl nebo kostitřas, ukazuje návštěvníkům Severočeské muzeum v Liberci. Na nové výstavě představuje na unikátních bicyklech průřez historií vývoje jízdních kol.

„Je to dost těsné projíždět tu třeba balkonovou částí, je to technicky náročnější a po koberci to dost klouže,“ hodnotil muzejní trasu biker Lukáš Bruder.

A co říkal na kola v muzeu ředitel Jiří Křížek? „Vzhledem k tomu, že poslední výstava před uzavřením byla k výročí dvou set let od vynálezu jízdního kola, je to takový velmi nečekaný epilog této výstavy, který vznikl kvůli časové mezeře mezi vyklizením a předání stavební firmě.“

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.