Velkolepý Pernštejn dokázal odolat i obléhání švédských vojsk. K jeho výstavbě se váže pověst
Na rozhraní dvou krajů, Jihomoravského a Vysočina, stojí hrad Pernštejn. První zmínka o něm je datována do druhé poloviny 13. století, kdy se pánové z Medlova rozhodli vybudovat na skalnatém ostrohu své sídlo.
Stavba to byla velkolepá. Podle pověsti starý pocestný tvrdil, že se stavitelům tak odvážné dílo nemůže podařit. Prohlásil, že uvěří teprve, když se jeho poutnická hůl zazelená, a zarazil ji do země.
Časem z ní vskutku vyrostl statný tis a roste v areálu dodnes. Hrad prošel složitým stavebním vývojem. Ze středověké pevnosti se proměnil v goticko-renesanční sídlo. Výjimečná je břitová věž zvaná Barborka. Její obranný břit odrážel střelbu ve směru přístupu k hradu a díky ní pevnost odolala i obléhání švédských vojsk.
Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem Bärenstein, v překladu „medvědí kámen“. V údolí pod hradem také protéká říčka Nedvědička a nedaleko leží městečko Nedvědice.
Při prohlídce Pernštejna můžete obdivovat cenné architektonické detaily skryté ve zdech hradu, kde se točila například pohádka Jak se budí princezny nebo seriál Návštěvníci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.