Vědci na Liberecku hledají potomky někdejších obyvatel. U dobrovolníků prozkoumají DNA

11. leden 2016

Severočeský Frýdlant, sousední Raspenavu a další obce na Liberecku čeká na začátku roku netradiční průzkum. Vědci budou vytipovaným lidem odebírat DNA. Tu pak porovnají s genetickým materiálem, který získali z kosterních pozůstatků ze středověku nalezených při nedávných archeologických vykopávkách. Chtějí tak zjistit, jestli na místě stále žijí potomci někdejších obyvatel.

Archeologové nedávno našli při záchranném průzkumu v Raspenavě základy úplně prvního kostela na Frýdlantsku pocházejícího ze 14. století. A u nich i středověké hroby.

Z nalezených kosterních pozůstatků získali archeogenetici DNA, kterou teď chtějí srovnat s genetickým materiálem od starousedlíků.

Není to ovšem tak jednoduché. Na Frýdlantsku žijí po poválečném vysídlení většiny Němců zejména lidé, kteří přišli odjinud. Proto si vědci vytipovali ty, které chtějí požádat o DNA, podle příjmení.

„Máločetná příjmení, třeba ta, která nám mohou znít německy,“ přibližuje klíč výběru archeolog Petr Brestovanský s tím, že však může jít i o starší česká příjmení jako Učitel nebo Mlynář.

Badatelé se mohou opřít třeba i o takzvaný Frýdlantský urbář z roku 1381. „Tam už ta jména nebo i příjmení jsou,“ dodává Brestovanský.

Paní Jana Hainzlová z Hejnic pochází z česko-německého manželství. A protože v bývalých Sudetech žili od středověku do konce 2. světové války převážně Němci, může být i její DNA pro vědce důležitým zdrojem informací.

„Zajímalo by mne to kvůli předkům, protože ti z maminčiny strany tady žili opravdu velmi dlouho. Kolem roku 1700 sem přišli,“ říká.

Zvědavý na výsledky je i starosta Raspenavy Pavel Lžičař. „Samozřejmě my jsme generace, která hledá minulost, chceme vědět něco o obci, ve které bydlíme,“ podotýká.

Pokud bude DNA současného obyvatele Frýdlantska odpovídat genetickému materiálu člověka pohřbeného u středověkého kostela, podaří se dát svým způsobem kosterním pozůstatkům jména.

„My si ho můžeme, i když dneska jsou to už neznámí lidé, spojit přes těch několik staletí až s tím jménem, které dneska existuje,“ říká Brestovanský.

Dobrovolníci, kteří poskytnou DNA pomocí jednoduchého stěru z ústní dutiny, pak dostanou od vědců certifikát.

Pomocí analýzy DNA Y-chromozómu a mitochondriální DNA mohou nalézt odpověď například na to, kde vznikla mužská linie jejich rodu, kde ve světě žijí příbuzní či zda nejsou potomky Čingischána nebo vzdálenými příbuznými cara Nikolaje.

Hřbitov v Raspenavě
Spustit audio