Ve výletním areálu v Pěnčíně uvidíte, jak se vyrábějí broušené skleněné perličky
Bižuterie a skleněné korálky jsou fenoménem Jablonecka na severu Čech, díky kterému se naše malá země proslavila takřka po celém světě. A pokud byste chtěli poodhalit tajemství broušených perliček a podívat se do zákulisí jejich výroby, vydejte se do výletního areálu v Pěnčíně kousek od Jablonce nad Nisou.
Mají tam továrnu, kde drobnou a křehkou krásu vyrábějí. Jak se rodí jablonecká perlička, se můžete podívat po celý rok. A na závěr se o zastávku hlásí i korálková dílna, kde si lze vyrobit perličkový suvenýr.
„Jde o klasickou jabloneckou bižuterní výrobu, tedy výrobu skleněných korálků ze skleněných tyčí,“ říká na první zastávce v mačkárně Josef Nagy, který návštěvníky při exkurzích provází. Tam je nejenom zvědavým návštěvníkům, ale hlavně mačkářům opravdu teplo. Skleněné tyče se totiž zpracovávají při teplotě vyšší než 1 100 stupňů.
Jak se vyrábí korálky
Sklo s konzistencí medu vytéká z Maturova mačkadla, je sevřeno v korálkové formě a jehlou je do něj vypíchnuta dírka. „Pod strojem je speciální nádoba se silnými stěnami, které se říká kanón. Do té padají korálky, které musí chladnout pomalu,“ vysvětluje Josef Nagy.
Dalším místem, kam se během exkurze podíváte, je šitlovna. V ní se oddělují korálky od přebytečného skla, ze směsi střepů a perliček se musí takzvaně vysítovat. Následuje rumplovna, kde se korálky vyhlazují. „Do rumplovacího sudu se nasype asi 70 kilo korálků, přidá se k nim sklářský písek a voda a začne takzvané omílání za mokra,“ popisuje Josef Nagy.
Vzniklá mačkanice – to už jsou krásně hladké korálky různých tvarů a barev. Zpracovávají se tu ale poměrně dlouhou dobu. Malé kousky asi dva dny, větší až dva týdny. „Jsme v Sudetech, tady byla sklářská tradice hlavně německá, proto ty názvy – šitlovna a rumplovna. I když je to taková zvláštní němčina, které nerozumějí ani Němci,“ tvrdí Josef Nagy.
Leští se při teplotách kolem 700 stupňů
Brusírna je čtvrtým zastavením korálků i návštěvníků. Výsledná vybroušená perlička pak připomíná diamant. Poslední fází při výrobě drobných skleněných kuliček je leštění ve velkých pecích při teplotě asi 700 stupňů. Po umytí a vysušení drobotiny už na korálky čekají pečlivé ruce a bystré oči třídiček.
O tom, jak vznikají korálky, mají návštěvníci ještě před samotnou exkurzí často dost zkreslenou představu. „Myslí si, že uvidí obrovské zařízení, do kterého se na jedné straně něco nasype a na druhé straně vypadnou hotové korálky,“ říká Josef Nagy. „Lidé najednou vidí, kolik postupů je potřeba, aby ten prachobyčejný český korálek vůbec vzniknul,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči