Ve Velkém Oseku pramení minerálka přímo na náměstí

29. říjen 2015
Česko – země neznámá

Minerální vody Polabí jsou známé, ale najdou se tam i prameny, o kterých ví pouze místní nebo jen malá skupina minerálních nadšenců. Mezi ně patří i tak zvaná „Osečka“. Její pramen se nachází překvapivě přímo na náměstí ve Velkém Oseku na Kolínsku ve středních Čechách.

Pramen je volně přístupný a najdete ho přímo v centru obce na Husově náměstí, v pavilonku, kde voda tryská z pískovcové fontány. Místní lidé si z ní s oblibou vaří kávu. Zdravou minerální vodu si domů vozí v lahvích.

Pramen byl objeven v roce 1935 při hloubení obecní studně a samotný vrt sahá do hloubky 60 metrů. Voda tohoto horizontu pochází z cenomanských vrstev a je vázána na pískovce prvního pásma. V nadloží je uzavřena silnou vrstvou jílu, v podloží pak nepropustnými fylity.

Čtěte také

Osečka se složením podobná poděbradským pramenům

Minerální voda „Osečka“ je klasifikována jako přírodní, slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitanosodného typu. Studená, hypotonická, s velmi nepatrným sirovodíkovým pachem.

Pavilon s fontánou, kde tryská pramen Osečky

Chemický rozbor z roku 1996 poukázal na řadu příznivých vlivů osečské minerálky na lidský organismus. Denní dávka, jeden litr, dodá podle něj tělu dostatek sodíku, hořčíku (proti stresu), vápníku (na stavbu kostí), železa (na červené krvinky), fluoridu (na zuby), jodidu (na činnost štítné žlázy) a hydrogenuhličitanu (proti pálení žáhy).

Osečka nemá přitom nijak zvlášť výraznou chuť a místní jí používají i na vaření čaje nebo kávy. Osečka se ale doporučuje konzumovat čerstvá. Po několika dnech skladování se na dně lahví usazuje malé množství světlehnědého, vločkovitého sedimentu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.