V rozhlasovém studiu jsem vyrůstal od tří let, vzpomíná „rozhovorista“ Michael Rozsypal
Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.
Michael Rozsypal se narodil v Ostravě. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Je to víc než 13 let, kdy přišel do Českého rozhlasu. Začínal ve Tvůrčí skupině elevové a propracoval se až k rozhovorům s prezidenty, premiéry a ministry.
Říkáte si rozhovorista. To slovo mě nesmírně zaujalo.
Já jsem si ten termín vymyslel, protože jsem chtěl teď v posledních dvou letech, kdy jsem na volné noze, kdy jsem odešel z velkých médií typu Český rozhlas a DVTV, vlastně charakterizovat to, co dělám. A dělám rozhovory. A dělám rozhovory různých žánrů, s různými hosty, ať už z politiky, společenské. Když jsem si hledal jedno slovíčko, které to charakterizuje, tak mě napadlo to slovo rozhovorista.
Jak jste se popasoval s nabídkou moderovat Audience pro Knihovnu Václava Havla?
Byl jsem poctěn. Pro mě Václav Havel je velká osobnost. Taková ta častá otázka, koho byste chtěl mít na rozhovor? Tak já většinu odpovídám Václava Havla a Daniela Craiga, aktuálního představitele Jamesa Bonda, protože to je moje velká vášeň. Mě moc mrzí, že jsem nikdy neměl možnost poznat osobně Václava Havla a nějaké otázky mu položit nebo s ním třeba jenom být.
Jsem rád, že knihovna, tuším, přes 20 let ten odkaz dále šíří. Když přišla nabídka jednou za měsíc si pozvat nějakou osobnost, která má blíže či dále k Václavu Havlovi, ale která by mohla být vlastně konfrontována v tom dobrém slova smyslu s jeho myšlenkami, tak jsem nadšeně přijal. Je to vlastně práce pro radost. Vymysleli jsme společně s lidmi z Knihovny Václava Havla koncept, aby to bylo postaveno na myšlenkách a citátech Václava Havla.
Důvod, proč jsem to rád přijal, byl to také v tom, že když si třeba vezmu i teď po smrti Václava Havla nějaký jeho projev, citát nebo si čtu nějakou hru, tak mě vždycky mrazí, jak jsou ty myšlenky aktuální.
Je vám v rozhlasovém studiu dobře?
Je, já jsem v rozhlasovém studiu v podstatě vyrůstal od nějakých svých tří nebo čtyř let, když moje maminka moderovala v Českém rozhlase Ostrava ranní nedělní pořád. Protože často neměla hlídání, protože jsme vyrůstali jenom spolu, tak mě do toho rozhlasového studia brala. Já jsem jí xkrát seděl na klíně za mikrofonem, takže zvukaři a technici z toho úplně neměli radost, protože jako čtyřletý chlapec jsem prý funěl do mikrofonu. Dokonce jsme tam i přespávali, protože to bylo v neděli brzy ráno, tak abychom nemuseli, byť jsme bydleli kousek, cestovat a bylo to pohodlnější.
Byť jsem si pak dalších20 let vůbec nemyslel, že v rozhlase někdy skončím, tak to tak asi mělo být. Strávil jsem v rozhlase nádherných 8 let, kdy jsem byl jenom v Českém rozhlase. Teď to mám tak, že s rozhlasem spolupracuji příležitostně párkrát do měsíce a jsem za to moc rád.
Co je největší odměnou, co rád slyšíte, když od vás host odchází?
Od diváků potlesk a smích. A třeba i to, když divák řekne například, že Ondřeje Sokola viděl xkrát a dozvěděl se úplně nové věci nebo mluvil zase trošičku v jiné rovině, než ho znal. Od hostů rád slyším, že je to bavilo, že to pro ně nebyl promarněný čas, že se třeba i oni něco dozvěděli, když jsou ve dvojici s někým, s kým se někdy znají. Většinou se neznají, a já se snažím vlastně propojovat jejich světy nebo hledat jim nějaké inspirace. Pokud i oni řeknou, že tohle bylo fantastické. Jsou dvojice, které se neznaly a jsou dneska přáteli díky mému Masuhpu, což je pro mě úplně fantastická věc.
Poslední otázka od umělé inteligence. Ptá se, jestli se vám někdy v životě stalo, že jste do slova a do písmena nebo obrazně něco rozsypal.
No, to se mi stává asi běžně. Já jsem docela nekoordinovaný člověk a manuálně velmi nezručný. Takže samozřejmě pytlík rýže počínaje, zrnka kávy, když je sypu do kávovaru, konče.
Ale tohle teda se musím přiznat, že mi od umělé inteligence nepřijde úplně kreativní otázka, protože otázky a vtipy na své příjmení jsem často slýchával na základní škole, ale je to vlastně zajímavé, že se tohohle umělá inteligence chytla. Nenapadlo by mě to.
Proč dbá Michael Rozsypal na písmeno E ve svém křestním jméně? Jak moc se dokáže při rozhovoru držet scénáře, který si naplánoval? A využívá při přípravě na rozhovory umělou inteligenci?
Související
-
V devadesátkách bylo možné téměř cokoliv, vzpomíná moderátor Václav Žmolík
Sportovní terminologií - za domácí tu hraje on, v šatně s cedulkou hosté jsem tu já. Je moderátorem Dvojky Českého rozhlasu. Václav Žmolík.
-
Ředitel Radioservisu: Jan Petránek byl neobyčejný vypravěč, jeho kniha je bestseller
Loni na podzim vyšla Českému rozhlasu knížka Záletů, vydal ji Radioservis, tedy vydavatelství Českého rozhlasu. Mým hostem je Radim Kolek, ředitel Radioservisu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka