V Ledové jámě na Karlovarsku najdete sníh i v létě
Je to zvláštní úkaz, který má na svědomí činnost člověka. V úpatí Blatenského vrchu u obce Horní Blatná na Karlovarsku, kde Ledovou jámu najdeme, se totiž od 16. století povrchově i hlubině těžila cínová ruda. Úzká, ale několik desítek metrů hluboká soutěska tu zůstala po nepředstavitelné námaze horníků, kteří tu kopali a dobývali vzácnou žílu cínovce. Soutěska na svém dně udrží sníh po celý rok.
Muselo to dát neuvěřitelnou práci vykopat tak úzkou a hlubokou soutěsku. Vytěžená cínová ruda tu po sobě zanechala v žulové skále brázdu o hloubce přes dvacet metrů s šířkou někde ani ne jeden metr.
V 17. století, kdy se tu těžilo, si kromě dostupných železných ručních nástrojů horníci pomáhali takzvanou žárovou metodou. Nad kamenným masivem s rudou, kterou chtěli odtěžit, rozdělali obyčejný oheň. Díky tomu se v hornině vytvořily tisíce malých trhlinek. Druhý den bylo snadnější tvrdou skálu lámat.
Sníh z jámy jednou potřeboval i Napoleon
Ledová jáma nebyla vždycky jen atrakcí pro turisty. Podle historických záznamů sehrála zdejší přirozená zásobárna sněhu důležitou úlohu za dob generála Napoleona. Pro ošetření raněných vojáků v bitvě u německého města Lipsko odtud prý vyvezli šest fůr sněhu. Stalo se tak v roce 1813.
Na Blatenském vrchu se podle nejstarších dochovaných záznamů kutala cínovcová ruda už od roku 1535. Hlavní cínovou rudou, která se tu těžila, je kasiterit neboli cínovec. Podle autentického deníku důlních děl z roku 1535 tady na Blatenském vrchu pracovalo skoro tisíc dělníků.
Blatenský vrch byl rozparcelovaný na desítky samostatných důlních děl. Doslova cínová horečka pohltila do té doby téměř liduprázdný kraj. Cínová ruda dala i jednomu karlovarskému městu jméno Cínovec. Ve světě jsou největší ložiska například v Barmě, Indonésii nebo Austrálii.
K čemu je cín
Cín, který se vyráběl z vytěžených rud, nacházel už dávno v historii široké uplatnění pro svoje snadné zpracování. Lidstvo zná cín už od starověku především jako součást bronzové slitiny. Možná se i vám vybaví cínoví vojáčci. Možná jsou někteří z těch připomínající Napoleonovy vojáky právě z Blatenského cínu.
Dodnes se cín používá třeba k antikorozní ochraně v potravinářství. V době, kdy se těžila cínová ruda na Blatenském vrchu, se z cínu nejčastěji vyrábělo nádobí, svícny a další dekorativní předměty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ekonomka Matesová: Demokracie ztratila mladou generaci. Evropa by měla regulovat čínský TikTok
-
Zatížení sítě, spotřeba klimatizací a vysoké teploty, popisuje ředitel ČEPS důvody balkánského blackoutu
-
Cly na čínská elektroauta si nepomůžeme, říká Petzl. Musíme bouchnout do stolu, míní Zdechovský
-
Česko hrálo s Gruzií 1:1 a darovalo jí tak historicky první bod na Euru. Remízu zachránil Schick