V Karlovském jezeře se podle legendy rodili draci. A místní strouhu vyhloubil ďábel
Karlovské jezero leží zhruba čtyři kilometry od historického centra Velkých Karlovic v okrese Vsetín. Patří do kategorie takzvaných závalových jezer, která vzniknou tak, že se do vodního toku buď sesune půda, nebo ho zatarasí kameny. A možná právě proto se kolem Karlovského jezera točí mnoho pověstí a legend.
Jedna z pověstí říká, že přilehlou strouhu vyhloubil ďábel, který se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. Zvláštní rýhy v okolních balvanech vyhloubili prý čerti svými drápy a řetězy, když ďáblovi pomáhali.
Nejznámější legenda ovšem tvrdí, že jezero bývalo mnohem větší než dnes. A žili a rodili se v něm draci. Později se je jednomu kouzelníkovi s pomocí místního chalupníka podařilo odsud vyvést a odletět s nimi neznámo kam. Místo udělalo velký dojem i na Karla Jaromíra Erbena, jehož pověst Karlovské jezero můžeme najít v Národních pohádkách.
„Jezero se nachází v údolí Jezerné, na úpatí vrcholu Soláň,“ říká Dagmar Stoklasová, vedoucí informačního centra Velké Karlovice. Je napájeno vodou z Jezerního potoka a několika dalších bezejmenných potůčků. Přesné datování, kdy k sesuvu došlo, nebylo provedeno. Existují ale domněnky, že k tomuto geologickému pochodu mohlo dojít v 16. nebo 17. století.
„Jezero bylo podnětem k tomu, že se Helena Mičkalová, folkloristka a spisovatelka z Velkých Karlovic, začala zabývat pověstmi z Karlovicka a okolí a zařadila pověst o Karlovském jezeře i do své knihy Zlatá studánka,“ dodává Stoklasová.
Karlovské jezero je zároveň významné výskytem korýšů, zejména kříženců raka říčního a raka bahenního a také vzácných perlooček. Jezero i jeho okolí působí i dnes poněkud tajuplně. Cesta k němu vede lesem do kopce po traverzující stezce, ze které je dobře vidět potok vytékající z jezera po kamenných stupních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní
-
ANO si v modelu agentury Kantar pohoršilo. Stále ale jasně vede nad ODS i koalicí Spolu
-
Vrtulník v letce íránského prezidenta měl ‚tvrdé přistání‘. Míří tam záchranáři, potvrdil ministr vnitra
-
Nové léky zkouší v Česku na vlastní kůži 16 tisíc lidí. Testování trvá roky a je to risk, popisuje pacientka