V Hanavském pavilonu na Letné je dnes restaurace. Kdysi byl výstavním exponátem
Stojí v Praze na Letné u Mariánských hradeb a v sousedství Kramářovy vily, sídla předsedů vlády. Hanavský pavilon připomíná lovecký zámeček, ale původně sloužil jako výstavní prostor. Rozebraný do posledního šroubku se na Letnou přestěhoval ze Stromovky. A parádu tu dělá už téměř 120 let.
Litinová stavba v pseudobarokním stylu vznikla u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Konala se v Královské oboře Stromovke 100 let po první výstavě průmyslových výrobků na evropské pevnině v pražském Klementinu v roce 1791. Proto se té druhé říkalo jubilejní.
Výstavní pavilon nechal zbudovat Friedrich Wilhelm kurfiřt von Hessen, kníže Hanavský, který v něm prezentoval své železárny v Komárově u Hořovic. Tehdy největší v Čechách. Projekt pavilonu zpracoval architekt Otto Heiser, dekorativní prvky vytvořil modelář Zdeněk Fiala na základě nákresů architekta Josefa Hercíka.
Stavba byla postavena ze železné litiny, skla a zdiva. Zajímavá je materiálová škála kovu, skla a štuku. Litinu tu využili na maximum technologických možností. Pavilon na holešovickém výstavišti postavili dělníci knížecích sléváren. Ve všech ohledech dokazoval úroveň našeho uměleckého slévačství.
Stavba plná elegance
Vysoké dvojramenné schodiště zdobené kovaným zábradlím, zdobený balkon i arkýř, okna s kovanými mřížemi a zábradlím na terasách. Uprostřed interiéru stál okrasný sloup zakončený litinovým orlem. Na výstavě se v pavilonu představil široký sortiment výrobků Komárovských železáren, v čele s litinovou bustou císaře Františka Josefa I.
Majitel železáren kníže Hanavský zakoupil tehdy všem svým 700 dělníkům jízdenku z Hořovic do Prahy, vstupenku na výstavu a přidal každému 5 zlatých na útratu. Po skončení výstavy daroval kníže pavilon městu. Ten byl pak do posledního šroubku rozebrán a roku 1898 znovu postaven na Letné jako výletní vyhlídková restaurace.
Sloužil až do roku 1967, kdy došlo kvůli zchátralému stavu k demontáži. Podle historických fotografií ale vznikly modely chybějících a poškozených částí, slévači vyrobili nové odlitky a pavilon byl znovu sestaven.
K náročné obnově přispěl nejspíš připravovaný mezinárodní kongres architektů v Praze i skutečnost, že už ve 20. letech 20. století pavilon obdivoval slavný architekt Le Corbusier.
Hanavský pavilon je naší nejen uměleckou, ale i významnou technickou památkou. Dnes v objektu opět sídlí restaurace a na vyhlídce pod pavilonem se denně vystřídají stovky turistů s fotoaparáty. Pohled na Prahu je odtud totiž nezapomenutelný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dekády snah o reformu důchodů. Vlády a opozice se v Česku nikdy na ničem podstatném nedohodly
-
‚Green Deal se dotkne každého.‘ Analytik vysvětluje, o čem je stěžejní dohoda téhle generace
-
Pro Putina maminky, pro armádu vojačky. Rusko láká ženy do války na Ukrajině, riskuje tím ale reputaci
-
Náborový příspěvek loni dostalo téměř 40 procent vojáků. 4. brigáda ho dá brzy každému nováčkovi