Tibetská vlajka v Liberci připomíná krveprolití při povstání proti čínské okupaci

Návštěvníci Tibetského večera se také seznámili s knihou tamní disidentky a básnířky Cchering Özer Zápisky z Tibetu, která vyšla v českém překladu. V Číně kniha nejprve také vyšla, pak se ale objevila na seznamu zakázaných tisků.

„Cchering Özer má část čínské krve, byla vychována v čínském vzdělávacím systému. V té době, kdy to psala, to byla její cesta k Tibetu, kdy hledala sama sebe jako Tiběťanku, hledala ji skrze buddhismus,“ vypráví vystudovaná sinoložka, pro kterou je Tibet srdeční záležitost. Své jméno ale odbornice uvést nechce. „Vzhledem ke knize, kterou jsem přeložila. Ta kniha je v Číně zakázaná. U kolegů – vědců i ze Spojených států je celkem běžná situace, že nedostanou vízum do Číny, a tím pádem nemůžou pokračovat ve svém výzkumu. I z tohoto důvodu se nechci otevřeně angažovat,“ vysvětluje.

Autorka Cchering Özer podle sinoložky žije v Pekingu v exilu, je hlídaná policií. „V Tibetu ve Lhase, kde spisovatelka pracovala, její nadřízení přišli s tím, že tam jsou určité problémy. Buddhismus staví jako nejdůležitější hodnotu v životě všech Tibeťanů, což v komunistické Číně není úplně ideální téma. Navíc tam několikrát zmiňuje Dalajlamu a Karmapu – to byly ty hlavní důvody, proč byla kniha zakázaná.“

Zápisky z Tibetu Cchering Özer |foto: Lucie Fürstová

Martin Fryč a jeho kolegové organizují Večer pro Tibet už pátým rokem. „Hledali jsme nějaké motto, nakonec jsme zvolili podtitul Jedna ze zemí, které potřebují naši pomoc,“ říká liberecký aktivista, který dnes lidem rozdává letáky s informacemi o veřejné sbírce na podporu Tibetu, vyvěšenou má symbolicky také tibetskou vlajku.

Besedu u příležitosti výročí tibetského povstání proti čínské okupaci pořádá už pátým rokem skupina lidí v čele s aktivistou Martinem Fryčem|foto: Lucie Fürstová