Statečná Františka Plamínková se zasadila o zrušení celibátu učitelek. Snahy o zrovnoprávnění žen ji přivedly do politiky
Jedna z prvních československých političek se narodila v roce 1875 v Praze. Po studiích se vydala na profesní dráhu učitelky, což jí ovšem znemožňovalo mít rodinu. Pro učitelky totiž v Rakousku-Uhersku platil celibát.
Po vzniku Československa se Františka Plamínková zasadila o jeho zrušení a měla také podíl na zakotvení všeobecného volebního práva v ústavě. Snahy o zrovnoprávnění žen ji přivedly do politiky a v letech 1925–1939 byla senátorkou Národního shromáždění.
Založila Ženskou národní radu a iniciovala vznik Ženského klubu českého či Ženských domovů. Nezalekla se ani největšího strašáka první republiky – v září 1938 napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém se zastala tehdejšího prezidenta Beneše.
Hned v první den druhé světové války 1. září 1939 byla nakrátko zatčena. Podruhé ji nacisté uvěznili během heydrichiády a poslali do Malé pevnosti v Terezíně, kde byla její spoluvězenkyní například Milada Horáková. Na rozdíl od ní však mstě okupantů neunikla, život Františky Plamínkové skončil 30. června 1942 na hromadném popravišti v Praze-Kobylisích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
