Skladatele Josefa Myslivečka milovali po celé Itálii a začalo se mu říkat prostě Čech – Il Boemo
Jeden z nejslavnějších operních skladatelů pozdního baroka a klasicismu se narodil roku 1737 do rodiny bohatého pražského mlynáře. Spolu se svým jednovaječným dvojčetem Jáchymem se vyučil otcovu řemeslu, ale táhlo ho to k hudbě.
Aby se jí mohl věnovat naplno, odjel do Itálie, kde psal opery, oratoria, symfonie a komorní skladby – a měl úspěch. Milovali ho po celé Itálii a začalo se mu říkat prostě Čech – Il Boemo.
Bohatý a slavný Mysliveček si koupil palác v Římě, sblížil se se sopranistkou Caterinou Gabrielliovou, která se stala interpretkou jeho oper, a sklízel bouřlivé ovace v mnoha italských i evropských městech.
Velmi ho obdivoval o devatenáct let mladší Wolfgang Amadeus Mozart, považoval ho za svého přítele a svůj vzor. Když bylo Josefu Myslivečkovi čtyřicet let, závratnou kariéru vystřídal pád do bídy a zapomnění. Po nehodě, kdy se s ním převrhl kočár, měl přeražený nos a hlubokou ránu v obličeji, do které dostal infekci. Od té doby musel skrývat znetvořený obličej. Tehdy se u něj patrně začaly projevovat příznaky venerické choroby. Zemřel 4. února 1781.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
