Staročeské Máje v Hudlicích
Staročeské Máje byly coby lidová slavnost odjakživa oslavou jara a mládí a také předzvěstí budoucích milostných vztahů. Největší májka, kterou lidé jako symbol přírody přináší do vsi, je vysoký, převážně jehličnatý strom, na kmenu zbavený kůry.
Zdobí se barevnými stuhami a zavěšeným věncem. Pro tuto hlavní májku se v Čechách vžil název Král. Staví ho místní chlapci a muži v předvečer Májů, a to většinou tradiční ruční metodou pomocí žebříků a lan. Ženy a dívky ho předem nazdobí.
Král se musí pečlivě hlídat, protože se stává terčem mládeže z okolních vesnic. Pod Králem se na konci oslavy tančí Staročeská beseda. Ještě předtím vede krojovaný průvod mládeže s živou kapelou celou vsí a zastavuje se u každého domu, který je označen májkou. Tu postavili u rodného domu chlapci každé svobodné dívce. Vyvádějí ji pak z domu a zatančí si společně v kole.
Takto dojde průvod až ke Králi, kde mládež zatančí svou verzi Staročeské besedy, která se dědí z generace na generaci. Po jejím skončení následuje poprava Krále a souboj o kytici z jeho vrcholu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
