Staročeské Máje v Hudlicích
Staročeské Máje byly coby lidová slavnost odjakživa oslavou jara a mládí a také předzvěstí budoucích milostných vztahů. Největší májka, kterou lidé jako symbol přírody přináší do vsi, je vysoký, převážně jehličnatý strom, na kmenu zbavený kůry.
Zdobí se barevnými stuhami a zavěšeným věncem. Pro tuto hlavní májku se v Čechách vžil název Král. Staví ho místní chlapci a muži v předvečer Májů, a to většinou tradiční ruční metodou pomocí žebříků a lan. Ženy a dívky ho předem nazdobí.
Král se musí pečlivě hlídat, protože se stává terčem mládeže z okolních vesnic. Pod Králem se na konci oslavy tančí Staročeská beseda. Ještě předtím vede krojovaný průvod mládeže s živou kapelou celou vsí a zastavuje se u každého domu, který je označen májkou. Tu postavili u rodného domu chlapci každé svobodné dívce. Vyvádějí ji pak z domu a zatančí si společně v kole.
Takto dojde průvod až ke Králi, kde mládež zatančí svou verzi Staročeské besedy, která se dědí z generace na generaci. Po jejím skončení následuje poprava Krále a souboj o kytici z jeho vrcholu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka