Seníky u jihočeské Třeboně jsou turistickou atrakcí. Měly přitom namále

27. listopad 2015
Česko – země neznámá

Třeboň na jihu Čech je vyhledávaným turistickým cílem. Zejména kvůli léčivé rašelině v místních lázních a velkému počtu památek v centru i okolí. Stranou hlavních turistických tras se ale nachází jedna vskutku ojedinělá památka, která na své docenění teprve čeká - soubor několika desítek roubených seníků.

Neobvyklé stavby připomínající obydlí prvních osadníků na divokém Západě nepřehlédnete. Stačí projet Třeboní autem po hlavním tahu České Budějovice – Brno a seníky spatříte nalevo i napravo od silnice. Po rozlehlých rovinatých loukách jsou dřevěné stavby roztroušeny jak sruby po prérii.

Původně byly zdejší louky zatopeny vodou z nedalekého rybníku Rožmberk. Pouhých několik decimetrů hloubky pod třeboňskými hradbami ale nesvědčilo chovu ryb, a tak se hladina nádrže ještě v historické době snížila. Obnažené dno u města se vysušilo a rozdělilo mezi jednotlivé měšťany. Ti zde začali sekat trávu pro svůj dobytek, který měli ustájený ve chlívech ve městě. A protože na vlhkém podloží nebylo snadné jezdit s povozy, postavili si přímo na loukách dřevěné přístřešky pro pícninu.

V centru města stávalo tehdy sto měšťanských domů, seníků tedy muselo být zhruba také tolik. Úpadek začal na konci 19. století. Tak, jak ubývalo hospodářských zvířat, začalo ubývat i seníků. Vše pak ještě urychlila kolektivizace.

Původně byly zdejší louky zatopeny vodou z nedalekého rybníku Rožmberk

V roce 1971 bylo seníků už jen 54, do současné doby se jich dochovalo ještě o 20 méně. Místní sdružení Spolek přátel Třeboně proto před časem upozornilo na to, že seníky mohou zaniknout úplně.

Město Třeboň se pak chopilo iniciativy, začalo seníky přebírat do svého vlastnictví a postupně opravovat. Řada z nich se tak opět skví ve své původní kráse, většina ale na rekonstrukci stále čeká. Nicméně seníky jsou pro budoucí generace aspoň zčásti zachráněny.

Na dohled od seníků vás zavede červená turistická značka mezi autobusovým a vlakovým nádražím v Třeboni. Poblíž seníků vede i odbočka česko-rakouské turistické trasy Podél Lužnice.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.