Rituální obřady ‚nového leta‘ na Slovácku
Odchod zimy a příchod jara býval na většině území Čech i Moravy spojen s vynášením Smrtky, Morany či Moreny coby symbolu všeho starého a odcházejícího.
Figurína představující zimu byla většinou ozdobena prázdnými skořápkami a vymlácenou slámou, a poté hromadně vynesena za obec a za zraků všech spálena na hranici nebo vhozena do vody.
V jediné obci u nás se ale Smrtka nevynáší a konec zimy a začátek jara tam má naopak velmi zářivou a slavnostní podobu. V Bánově na jihovýchodním Slovácku se totiž kontinuálně po staletí dodržuje původně předkřesťanský rituál přinášení ‚nového leta‘. Původně jej obstarávala velká děvčata, postupně přešel na malé holčičky.
Hlavním rituálním předmětem je vršek zeleného stromku nebo kytice svázaná z jarních pučících větví, ozdobená mašlemi a později i svatými obrázky. Právě s tou je nutno o Smrtné neděli obejít vesnici a skrze zpěvy speciálních písní a zaříkávadel odehnat zlé duchy a zajistit plodivou sílu. Poté se děvčata vypraví do domů svých příbuzných a tam stejným způsobem přivábí jaro a nový rok neboli ‚nové leto‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
