Procházka po jihlavských hradbách nabízí vyhlídku i pouť za loupeživými rytíři

9. červenec 2015
Česko – země neznámá

Pokud se chystáte na návštěvu Jihlavy na Vysočině, určitě se projděte podél místních hradeb. Na hradebním parkánu se báječně odpočívá a zároveň se dozvíte o zajímavé historii města. Nejlepší je začít procházku u brány Matky Boží – jediné, která se z původních pěti bran zachovala do současnosti.

Brány a hradby začaly v Jihlavě ustupovat v 19. a 20. století dopravě. „Brána Matky Boží měla štěstí v tom, že hradby byly prolomeny o kousek dál. Tam stávala Saská. Díky tomu zůstala aspoň jedna brána ušetřena a stala se dnes symbolem Jihlavy,“ vysvětluje Jana Petrůjová z Informačního centra.

Právě brána Matky Boží je první zastávkou na naučné stezce s názvem Jihlavská pevnost. Ta chce návštěvníkům ukázat to nejzajímavější, co zbylo z osm století starého městského opevnění.

Další zastávkou je místo, kudy se podle pověsti snažili do bohaté Jihlavy dostat loupeživí rytíři. Lapkové si v roce v roce 1402 vybrali nejslabší místo hradeb vedle brány Matky Boží. Stál tam minoritský klášter a právě mnich z kláštera uslyšel, že se něco děje. Místo, aby budil bratry na ranní modlitbu, spustil poplach a útočníky zastrašil.

Místo, kde loupeživí rytíři přepadli v roce 1402 Jihlavu

Dnes si můžeme výjev z nepodařeného přepadení Jihlavy prohlédnout v kostele Nanebevzetí Panny Marie hned vedle brány. Na místě přepadení je v současné době veřejně přístupný hradební parkán se stromy, keři a lavičkami – oblíbené místo odpočinku Jihlavanů i návštěvníků města.

Brány zazděné, zaplavené a nakonec zbořené

Naučná stezka vede dál na místa, kde v minulosti stávaly zbylé brány. Právě ty bývaly nejslabším místem opevnění, a tak je v nebezpečných časech třeba na několik let Jihlavané zazdili.

Švédové, kteří se do Jihlavy dostali za třicetileté války, dokonce prostor před jednou bránou zaplavili, aby tudy do města nikdo nemohl. Právě švédští dobyvatelé dovedli systém hradeb k dokonalosti. Postupně se ale měnily zbraně, kterými se na města útočilo, a hradby začínaly být spíš na obtíž než na obranu. Chátraly, příkopy se nechali zavézt, předbraní se zbouralo a hradební pás postupně mizel.

Jihlavská brána Matky Boží

Pestrou minulost hradeb má proto připomenout naučná stezka. „Na devíti zastaveních návštěvníkům přibližuje vývoj jihlavského hradebního systému. Zavede vás také k jediné zachované baště v Divadelní uličce, která je dnes součástí soukromého domu a opravdu slouží k bydlení, není to jen výklenek ve hradbách,“ přibližuje další zajímavost Jana Petrůjová.

Pokud máte rádi pohled z ptačí perspektivy, nenechte si ujít poslední zastávku naučné stezky Jihlavská pevnost. Několik desítek schodů vás zavede na kovovou vyhlídkovou věž, ze které je krásný výhled na hradební příkop nebo bránu Matky Boží, u které jste výlet začínali.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2355.353663239034!2d15.587590109874052!3d49.39520923205704!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDIzJzQxLjMiTiAxNcKwMzUnMTMuNiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1436432790291" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: Petra Emmerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.